Příklad městského domu z přelomu 17. a 18. stol., který sloužil do r. 1785 jako škola a útlé mládí zde trávil skladatel J. J. Ryba. I přes nevhodné stavební úpravy se jedná o jeden z dochovaných historických objektů Přesanického náměstí.
Jedná se o jednopatrov&yac...
Dům v židovském ghettu vzniklý rozdělením většího objektu představuje příčný dvoutrakt s dnes již uzavřenou soutkou k nábřeží sloužící nyní jako chodba domu. Obytný dům byl v rámci poslední stavební úpravy z větší části nevhodně degradován na gar&aacu...
Dům vznikl z dílu Beglovy usedlosti doložené k roku 1613 a rozdělené v r. 1724 na 6 dílů. Jádro domu je barokní, přestavby proběhly v letech 1821 a 1873. Dispozice byla částečně doplněna ve 20. století.
Dvoupodlažní nárožní objekt má zvýšené přízemí, které nahrazuje skle...
Prostá přízemní budova bývalé obecní školy vystavěná v roce 1893 představuje charakteristický typ venkovské školské architektury a významnou kulturně-historickou památku spjatou s osobou básníka V. Nezvala, který v dětství navštěvoval zdejší jednotř&i...
Raně barokní jednopatrová budova fary obdélného půdorysu byla vystavěna v roce 1684 v prostoru návsi, severně od kostela sv. Jakuba Většího.
Volně stojící jednopatrová budova obdélného půdorysu. Čelní jihovýchodní strana fasády směrem k silnici je pětiosá, v přízem&iacut...
Barokní areál fary tvoří samotný objekt fary, hospodářská budova, brána a ohradní zeď s další branou. Soubor staveb spoluutváří centrum obce, areál se přimyká k severovýchodní straně náměstí. Solitérní domy jsou na sebe kolmo orientované.
...
Nárožní dvoupatrový objekt s osmibokou věží v nároží a s mansardovou střechou, zaujímající na náměstí dominantní postavení, byl postaven v neobarokním stylu s interiéry s prvky geometrické secese v letech 1901-1906 jako městská spořitelna.
Nárožn&iacu...
Obdélný přízemní roubený podstávkový domek s podélným bedněním pod sedlovou střechou pochází z 18. až 19. století. Štít se dvěma okny je ozdobně pobit břidlicí. Obrací se štítovou stranou ke komunikaci.
...
Obdélná přízemní roubený podstávkový dům pod sedlovou střechou, se štítem pobitým břidlicí a zděnou chlévní částí pochází z 18. až 19. století. Svou štítovou stranou se obrací ke komunikaci.
...
Areál zámeckého pivovaru byl cenným dokladem vývoje hospodářského vybavení a zázemí panského sídla v období renesance a baroka. Nešťastná demolice hospodářských objektů v roce 1996 se vyhnula pouze budově sladovny s hvozdem, která do dnešníc...
Při ulici z náměstí ke kostelu stojí dům čp.16 s polokruhovým vjezdem a krámskými dveřnicemi, ve kterém se narodil 15. února 1831 významný architekt, mecenáš, slavný přeštický rodák a patriot Josef Hlávka (+11.3. 1908). Na fasádě mezi okny je umístěna pamětní...
Zájezdní hostinec čp. 17 byl postavený roku 1470. Upravovaný pak v 19. století. Zájezdní hostinec je významným renesančním objektem, spjatým se zámkem Hluboká nad Vltavou. Situován je na exponovaném místě na návsi ve vyvýšené pozici. Velmi cenné ...
Kvalitně architektonicky pojatá veřejná budova menšího města, vystavěná v závěru 19. století na místě druhé nechanické tvrze, zaniklé výstavbou vrchnostenského hostince.
Jednopatrová zděná budova v řadové zástavbě s nízkou sedlovou střechou, podélně orientovan&aac...
Patrová pozdně barokní budova školy je z roku 1817. Areál bývalé školy se skládá z budovy školy, zahrady, která je vymezené kamennou zdí. Budova bývalé školy stojí na pozemku jižně od návsi obce, v poloze protilehlé k zámku.
...
Barokně - klasicistní objekt z 2. poloviny 18. století, nejpozději přelom 18. a 19. stol. V roce 1837 objekt již stál a byl v rámci Stabilního katastru klasifikován jako “nespalný”. K témuž roku patřil do majetku J. Hasenöhrla.
Patrová stavba obdélného půdorysu založená původně v okapové ...
Patrová omítaná budova na obdélném půdorysu s volutovým štítem se dvěma žaluziovými okénky vyhotovenými ve štuku má dvě okenní osy v průčelí se šambránami. Budova pochází ze druhé poloviny 18. století.
...
Areál fary a bývalé tvrze se nalézá ve středu obce severně a severozápadně od kostela sv. Bartoloměje. Fara původně dvoupatrová asi ze 16. století. Věž snad ze 14. století byla původně pětipatrová, snesena na třetí byla po požáru roku 1817.
Fara je významným urbanistickým prvkem, který...
Původní kájovský kostel s farou vznikly někdy mezi lety 1263 a 1340. Roku 1400 byla kájovská fara spolu s dalšími inkorporována papežskou bulou Bonifáce IX. klášteru ve Zlaté Koruně. Roku 1422 došlo k vypálení komplexu. Již roku 1448 byl ale tehdejší kostel (dnes prostor kaple s...
Fara s areálem je významným architektonickým a urbanistickým prvkem, který dotváří charakter nevelkého jádra obce spolu s farním kostelem. Velmi hodnotná je obytná budova fary, která je v jádru pozdně gotická, jak dokládá zachovaný sedlový portál v př...
Areál domu čp. 20, tzv. kaplanky (též zv. Kantůrkovec) je situován v dolní části náměstí, jižně od kostela sv. Václava, při ohradní zdi bývalého hřbitova. Objekt vznikl na konci 15. století, první písemná zpráva z roku 1514.
Na západní straně pozemku, podél př&iac...
Jedná se o jediný fungující mužský cisterciácký klášter v Česku a jednu z nejvýznamnějších kulturních památek jižních Čech. Klášter založil roku 1259 Vok I. z Rožmberka; areál zabírá značnou plochu SV od centra města.
...
Hospodářský dvůr má čtyřstrannou dispozici. V přední části se nachází obytný dům, při kterém je ohradní zeď s branou. Směrem do zadní části parcely jsou po stranách objekty sýpky, chlévů a kovárny s kůlnou. Dvůr je zakončen objektem stodoly.
...
Hodnotný klášterní areál z konce 17. a počátku 18. stol., založený r. 1679 Tomášem Pešinou z Čechorodu. Rozlehlý areál paulinského, dnes filiálního kostela sv. Josefa a bývalého kláštera řádu Paulinů, později rezidence a teologická kolej redemptoristi...
Kronbergerův altán je významnou empírovou stavbou z roku 1840, která tvoří cenný architektonický a urbanistický prvek v historickém jádru města Písek. Altán byl postaven v parkánové hradební zdi nad příkopem a po jejím zbourání tvoří solitér v okoln&i...
Roubená chata z poloviny 19. století je nejstarší poštovnou v Česku. Původně stála na vrcholu hory Sněžky a před jejím zánikem ji zachránil v roce 2009 majitel Tomáš Trnka, který poštovnu rozebral a nechal převézt na současné místo. Nyní opět nabízí po&scaron...
Historická stavba barokního založení je součástí urbanistického celku zahrnujícího sousední farní kostel a blízký zámek. Fara je v pramenech připomínána k r. 1508 (dřevěná stavba). Nynější zděná budova byla postavena mezi léty 1780–1782, na star&scaron...
Karlovské fojtství je dřevěný dvorec s patrovou obytnou budovou stojící na začátku údolí Bzové. Postavil ho roku 1793 vyhlášený tesařský mistr Jan Žák (stavěl také např. fojtství na Solanci). Fojtství je spolu s kostelem nejhonosnější stavbou v Karlovicích. ...
Bílkův dům postavený roku 1898 byl první architektonickou realizací slavného chýnovského rodáka Františka Bílka (1872 - 1941), který zaujímá v českém umění epochy symbolismu a secese výrazné postavení jako sochař, architekt, kreslíř, grafik, ilustrátor, kera...
Přízemní pozdně klasicistní dům postavený v rámci obnovy městy po zničujícím požáru v roce 1826. Dochované původní členění fasády se vstupem do domu po předsazeném schodišti. Zajímavostí jsou dvě niky v uliční fasádě pro sochy světců - ochránců domu.
...
Jednopatrový pozdně klasicistní dům postavený v rámci obnovy města po požáru v roce 1826.Fasáda byla zjednodušena a částečně pozměněna v průběhu 20. století. Prvek zástavby obvodu městečka.
...
Empírová stavba v uliční frontě pochází z doby po r. 1826, kdy se na urbanismu města podílel stavitel Jan Hertner. Jedná se o řadový dům v severní frontě náměstí, 2. NP, sedlová střecha, krytina keramické tašky francouzské vařené, sedm okenních os. Fasáda do náměst...
Empírový objekt vystavěný po r. 1826 v uliční frontě, kdy se na urbanismu města podílel stavitel Jan Hertner. Řadový patrový dům v severozápadním rohu náměstí, o sedmi okenních osách. Střecha sedlová s trojúhelnými štíty nad středními částmi průčelí, ...
Doklad empírové výstavby po r. 1826, kdy se na urbanismu městečka podílel stavitel Jan Hertner. Jedná se o řadový dům v severní frontě náměstí. V patře je osm okenních os, střecha sedlová, krytina keramické tašky francouzské vařené. Dispozice: tvaru L, do dvora vybíhá kří...
Empírový patrový dům z r. 1826 v uliční řadě náměstí městečka. Jedná se o řadový dům v severní frontě náměstí. V patře jsou čtyři okenní osy, střecha sedlová, krytina Alukryt. Dispozice: v pravé ose vstupní portál, za ním chodba s valenou klenbou. Fasáda do náměst&...
Budova radnice vznikla v roce 1530 přestavbou tří domů na náměstí. Renesanční podobu získala dostavěním podloubí a věžičky se zvonkem. Po roce 1772 byla renesanční podoba potlačena barokními prvky, přibyl jeden oblouk podloubí a průčelí zakončené atikou. U sloupů podloubí byly kdysi um&iacut...
Řada předměstských stavení musela ustoupit výstavbě této budovy v roce 1924. Dříve zde bývala nemocniční pojišťovna a dnes slouží budova jako poliklinika.
...
Secesní budova obchodního paláce byla postavena v roce 1907 podle projektu stavitele Eduarda Franka a sloužila jako textilní burza. Krnov byl na přelomu století centrem soukenické výroby rakousko-uherské monarchie.
Na svou dobu moderní a odvážná inženýrská konstrukce stavby je pokryta působivý...