Kostel sv. Cyrila a Metoděje - Husinec (kostel) [10674]

Hřbitovní kostel sv. Cyrila a Metoděje byl vystavěn 1868 – 1870 za P. Jana Švéda a panování knížete Jana Adolfa ze Schwarzenberka, vysvěcen byl českobudějovickým biskupem Janem Valeriánem Jirsíkem dne 11.9.1870. Stavební plány (nedochovaly se) zhotovil knížecí stavitelský mistr ve Vimperku Jan Štěrbík. Kapličky Křížové cesty a ohradní zeď hřbitova jsou datovány kolem poloviny 19. století.

Hřbitovní kostel sv. Cyrila a Metoděje je hodnotnou neogotickou památkou, dokumentující oblibu v užití tohoto architektonického slohu v průběhu 19. století, jeho dochování v čistém slohu a použitými nástěnnými malbami od husineckého rodáka Josefa Krejsy. Cenný je i svými historickými souvislostmi při jeho svěcení českobudějovickým biskupem Janem Valerianem Jirsíkem. Soubor kapliček Křížové cesty zakomponované v ohradní zdi představuje příklad hodnotné historizující sakrální architektury poloviny 19. století a výrazně zhodnocuje své prostředí, neboť je působivě zasazen do krajiny při městě Husinec. Soubor představuje typický příklad silného lokálního poutního kultu navázaného na prostředí nedalekého města a je významným dokladem lidové úcty k Bohu. Památkově cenné je i zachované architektonické členění exteriéru kapliček Křížové cesty a vyobrazení 17 obrazů Křížové cesty na plechu. Svým umístěním, charakterem, památkovou hodnotou a historickou podstatou odpovídá pojetí kulturní památky

Novorománský hřbitovní kostel sv. Cyrila a Metoděje z roku 1870. Kostel na hřbitově, jediný to v celé diecezi budějovické /dnes už to neplatí, r. 1935 vysvěcen druhý kostel týmž světcům na předměstí Českých Budějovic v Suchém Vrbném/ zasvěcený sv. bratřím ze Soluně: sv. Cyrilu a Mětoději, posvěcen byl r. 1870 dne 11.září biskupem budějovickým Janem Valeriánem Jirsíkem, jenž při svém příchodu do Husince dne 4.října 1864 jmenován čestným občanem Husince. V kostelíku se konají již celou řadu let velké pouti. Dala jej postaviti obec Husinec na nápad tehdejšího svého fařáře p. Jana Šwédy, později děkana v Prachaticích, a to zčásti k lidem svým, zčásti pak z příspěvků od osadníků sebraných. Značnější částkou přispěl též zdejší rodák, vop. p. Bartoloměj Sládek, tehdy farář a osobní děkan ve Zlaté Koruně.

Poloha

přidat fotografie