Vznikl na základě barokní pověsti zaznamenané vlasteneckým knězem jezuitou B. Balbínem. První kapli na Hostýně s obrazem Panny Marie Ochranitelky pořídili asi havíři dolující v hostýnských horách železo a stříbro. Ve své původní podobě se dochovala do roku 1658, poté byla pro zvyšující se počet poutníků rozšířena. Nynější velkolepý poutní chrám byl vybudován v barokním slohu majitelem bystřického panství Františkem Antonínem z Rotttálu v letech 1721 - 1748, patrně podle projektu kroměřížského architekta italského původu Ignáce Cirani von Bolleshaue jako centrální orientovaná stavba. Za 39 roků byl císařem Josefem II. zrušen, odsvěcen, zbaven svého vnitřního zařízení i střechy a nechán na pospas drsné povětrnosti, až se z něj stala ruina. Hluboce zakořeněná poutní tradice a později nazírání na nejvyšších místech umožnila obnovu poutního místa v letech 1841 - 1845. Činnost v 80. letech 19. století znamená zásadní obrat ve vývoji. Zakládá se spolek Družstvo svatohostýnské (1881), jež je předchůdcem Matice svatohostýnské (1895) existující dosud. Je zakoupena od barona Laudona vrcholová oblast hostýnské vrchy v rozsahu keltských valů, zřízena trvalá duchovní správa obsazená řádem Tovaryšstva Ježíšova (jezuité), budují se komunikace, monumentální přístupové schodiště k chrámu (250 stupnů), poutní noclehárna, hostinec ap. Mezi válkami se dobudovávaly přístupové komunikace, poutní dům. Období komunistického panství se ani Hostýn nevyhnulo. Řádový dům byl vydrancován, poutní dům byl předán ústavu sociální péče. Kostel byl uveden do současného stavu ke konci 19. století a ve století 20.