Kostel sv. Vavřince - Bojkovice (kostel) [30478]

Římskokatolický farní kostel sv. Vavřince se třemi hřbitovními kaplemi a náhrobky - raně barokní stavba ze 17. století podle návrhu Jana Křtitele Erny. V interiéru barokní obrazy Jana Kryštofa Handkeho a Josefa Fr. Pilze.

Z nahodilého nálezu několika úlomků okenních říms a oblouků tesaných do kamene, znaku pětilisté růže a zbytků pilířů, které byly vykopány v r. 1912 při přestavbě Getsemanké zahrady, lze bezpečně soudit, že zbytky pocházejí z původního bojkovského kostelíčka, který zde stával již v 15. století.

Jestli byl jeho budovatelem Ctibor z Landštejna, jehož rod užíval ve svém znaku pětilisté růže a jenž v letech 1480 – 1515 zbožím světlovským vládl, anebo spadá-li založení tohoto původního kostelíčka do dob ještě starších, o tom se nám nedochovaly žádné zprávy. Můžeme pouze tvrdit, že kostelíček byl vystavěn v gotickém slohu, byl zasvěcen k poctě sv. Jiří a že nepochybně stával o něco výše než dnešní kostel – asi v místech, kde se nachází hrobka majitelů panství. To potvrzují četné nálezy základních zdí, na něž se v dřívějších dobách při kopání hrobů v těchto místech přicházelo.

Po ukončení třicetileté války, když nastaly klidnější časy, bylo v r. 1651 přikročeno ke stavbě nynějšího chrámu. Stavby nového kostela trvala pět let a byla provedena v krásném renesančním slohu. Hlavní zásluhu o jeho vybudování měl hrabě Gabriel Serenyi a s ním mnozí obětaví farníci.

Nový chrám Páně s vysokými štíhlými věžemi byl původně obehnán na všech stranách pevnou a vysokou zdí, chráněnou silnými rožním baštami, z nichž se dvě dosud zachovaly.

Kostel je proti církevním zvyklostem obrácen portálem k západu. Nad hlavním vchodem je zazděn dvojitý erb jeho zakladatele Gabriela Serenyiho a jeho manželky Elišky, rozené šlechtičny ze Zahrádek, s následujícím latinským nápisem: „Insignia illustrissimi Comitis ac Domini Domini Gabrielis Sereni de Kis Sereni, Haereditarii Domini in arce Novo Swietlov, Zlin, Milotic et Kunevald, sacrae caesareae Regiae Maierstatis Ferdinandi tercii consiliarii Cameraii nec non Marchionatus Moraviae Capitanei et consortis euis illustrissime Domine Elisabethe natae de Zahradek“. Anno Domini MDCLVI. Posita

Po stranách presbytáře stojí dvě věže. Na jižní jsou umístěny zvony a věžní hodiny. Při zhoubném požáru, který v r. 1792 zachvátil téměř celé městečko, nebyl ušetřen ani kostel. Byla zničena nejen šindelová střecha chrámu a kryt obou věží, ale v jeho plamenech byly roztaveny i 4 zvony, z nichž jeden byl ulit nákladem urozeného Pána, p. Bedřicha Tetaura z Tetova, z Malenovic, z Bohuslavic a na Novém Světlově, obce bojkovské a všech farníků. Měl český nápis: „Blahoslavení, kteří slyší slovo Boží a stříhají ho.“ – Jen vnějšek chrámu zůstal tehdy ušetřen. Přičiněním hraběte Josefa ze St. Julien byl kostel opatřen, střechy věží sníženy v dnešní podobě. Nové zvony ulil v   r. 1793 Wolfgang Straub v Olomouci. Byly čtyři. Veliký byl zasvěcen sv. Vavřinci a vážil 9 ½ centu. Německý nápis na něm hlásal, že po velkém požáru v r. 1792 byl přelit nákladem obce a obětavých farníků. Menší „polední" vážil skoro 4 centy a byl zasvěcen sv. Kříži a sv. Janu Křtiteli, menší byl ulit ke cti Panně Marii a vážil něco přes 2 centy. Umíráček pocházel z téhož roku.

Kostel má tři oltáře. Hlavní oltář zasvěcený Neposkvrněnému početí blahoslavené Panny Marie, pochází z r. 1896 a je vzácnou kamenickou prácí z dílny Jana Tomoly, sochaře v Brně. Je vytesán z různých druhů mramoru a kostelu byl věnován spolu s oběma polokruhovými okny v presbytáři rytíře, Vitaliánem, rádcem hraběnky Jindřišky z Larich-Mönnichů; též křtitelnice z červeného pestrého mramoru, jakož i mosaiková dlažba v presbytáři jsou jeho darem. Oltář byl pořízen nákladem 5 260 K, na skle malované obrazy stály 2 400 K.

Poboční oltáře jsou zasvěceny sv. Vavřinci a sv. Josefu. Na prvním oltáři je krásný obraz Umučení sv. Vavřince od Jiřího Černocha z r. 1660, druhý je ozdoben obrazem sv. Josefa od malíře Zeleného.

Varhany byly v kostele již v r. 1691; za faráře Jančíka v r. 1730 byly opraveny nákladem 400 zl; později byly opravovány v letech 1815 a 1825.

Pod presbytářem a přední části lodi se nachází krypta. V r. 1750 v ní byly pochovány hraběnka Marie Anna Windisch-Grätzová, manželka hraběte Karla Serenyiho, a v r. 1835 zemřelá hraběnka Žofie z Haugwitzu. Tato však, protože byla kalvínkou, musela být po 4 měsících přenesena na hřbitov, kde byla nad jejím hrobem vystavena hrobka v renesančním slohu. Na různých místech kostela jsou pochováni 4 kněží.

Klenbové obrazy představují Nanebevzetí Panny Marie, Korunování Panny Marie se zemskými patrony Moravy a Čech a národní světce sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Jana Nepomuckého, sv. Prokopa, sv. Ludmilu, sv. Anežku a sv. Víta. Nad kůrem je obraz krále Davida, hrajícího na harfu.

Jedna z márnic, zvané dosud „Tetůrňa“, chovala bezpochyby tělesné zůstatky Bedřicha Tetaura, které tam při stavbě nového kostela z původního kostela byly přeneseny.

Šestiboká obranná věž kaple, vystavěná v druhé polovině 16. století světlovskými Tetaury. Do stavby při opravě byly zazděny i opracované kameny ze starého kostelíka sv. Jiří, který stával v místech hrobky Žofie Haugwitzové.

Bohoslužby:  

• Po: 18:00 hod.
•  Čt: 18:00 hod.
•  Pá: 18:00 hod.
• Ne: 6:45 a 9:30 hod.

Poloha

přidat fotografie