Břest (obec) [3253]

Břest je dávná slovanská osada, prvně připomínaná ve známé listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka v roce 1131. Název obce pochází od stromu jilm / břístek/, který se v okolí hojně vyskytoval. V roce 1220 ji daroval moravský markrabě Vladislav Jindřich nově zakládanému klášteru velehradskému a toto vlastnictví potvrdil v roce 1228 král Přemysl Otakar I. Břest byl novým vlastníkem často zastavován a opět vykupován. V roce 1550 jej koupil se svolením krále Ferdinanda majitel chropyňského panství pan Václav z Ludanic. Později byl v držení ještě několika majitelů, než jej v roce 1615 odkoupil olomoucký biskup kardinál František Dietrichštejn a v církevním majetku byl jako součást chropyňského panství až do roku 1848.

Dne 16. dubna 1848 se v Břestě sešlo mohutné shromáždění zámoravských Hanáků, žádajících zrušení roboty, svobodu slova, tisku a rovnoprávnosti češtiny s němčinou. Během uvedené doby obec prodělávala trvalý rozvoj a patřila k těm zámožnějším. Postihly ji události třicetileté války, v roce 1620 při vpádu Valachů byl zbořen místní kostel a fara . Větší škody napáchaly požáry z let 1665-1666.

První zmínka o škole je v roce 1789. V roce 1804 byla vystavěna nová škola v místech pozdější kovárny. Ze staré školy se udělal obecní chlév. Dnešní budova školy byla postavena v roce 1904.

Krátce po revoluci v roce 1848 žilo v obci 938 obyvatel. Vedle vodního mlýna u lesa byl na horním konci vsi od roku 1807 i větrný mlýn, jenž vyhořel v roce 1956. V obci byl pivovar, olejna na zpracování semene z konopí, cihelna, lihovar a na č.p. 10 konzervárna "Pikaz ".

Obec byla stavěna na způsob města a uzavřena dvěma branami . Nejstarší zástavba byla na návsi, kterou tvoří bývalé zemědělské usedlosti. V části obce "Chaloupky" byly domky menších rozměrů - "Chaloupky". Obě části byly postupně propojeny další výstavbou. Nové domy jsou postaveny hlavně na okrajích vesnice. Díky své poloze byla vesnice v minulosti často ohrožována při válečných taženích. 7.května 1945 proběhla v obci jedna z posledních bitev II. světové války, která vešla do historie jako "Bitva o Břest ", v níž padlo nebo následně zemřelo na následky zranění 31 mužů.

Významnými břestskými rodáky jsou archeolog Inocenc Červinka /1869-1952/, P.Jan Bařina -prelát augustiniánského kláštera na Starém Brně, člen panské sněmovny, poslanec Národního shromáždění /1863-1943/, JUDr. Josef Lochman, advokát a významný donátor /1882-1948/.

Obec má své symboly - znak a prapor. Ve znaku je vykořeněný strom, doplněný mušlemi, které jsou atributem sv. Jakuba Většího, patrona břestského kostela. Barva červeno - bílá připomíná nejdelšího vlastníka obce - olomoucké arcibiskupství. Slavnostní prapor obce byl posvěcen v roce 1998 při nejdelší břestské tradici "Křtinské pouti", která začala v roce 1793, nebyla nikdy přerušena a trvá dosud. Symbol obce břístek byl v roce 1995 vysázen vedle radnice.

Břest je hanácká obec a nachází se v rovinaté oblasti ve výšce 198 m nad hladinou moře, vzdálená 7 km od Kroměříže. Rozloha katastru je 1079 ha. Počet trvale žijících obyvatel je 925. Obec leží na železniční trati Přerov - Břeclav a na silnici I. tř. č. 55. Autobusové spojení má na Kroměříž, Chropyni a Přerov. V místní části "U mlýna", vzdálené 1 km od obce protéká řeka Moštěnka, u břestského lesa se nachází vodní mlýn . V obci jsou 4 rybníky a protékají jí dva potoky - Stonáč a Černý potok . Obec je na prameništi spodních vod, je plynofikována a má zřízen vodovod. Kanalizace je napojena na čistírnu odpadních vod.

Střed obce tvoří kostel sv. Jakuba Většího s ohradní zdí se střílnami. Původní stavba pochází z roku 1550 , ale převážná část je z roku 1708.

Naproti kostela stojí farní budova z roku 1620, vedle ní byla v roce 1999 umístěna opravená socha P.M.Hostýnské, která stála na farní zahradě. Budova radnice spolu s obecním hostincem U slovanské lípy byla postavena v roce 1863 a slavnostně otevřena v roce 1864. V roce 1999 byla prováděna rekonstrukce /výměna oken, nátěr střechy, nová fasáda, přístavba pošty/. Mezi významné stavby ve středu obce patří památkově chráněná budova "Národní školy" z roku 1904 a je v ní zajištěna výuka základního vzdělání dětem od 1.-9.ročníku. Přístavba školy se školní jídelnou je z roku 1925. V roce 1997 se před školu vrátila busta T.G.Masaryka, kterou Němci za války odstranili.

V roce 2000 zakoupila obec památkově chráněný dům čp. 62 vedle školy a v roce 2004 prošel celkovou rekonstrukcí. V přízemí je umístěna obecní knihovna s veřejným internetem a horní část je propojena se školou. Jsou zde umístěny odborné učebny /počítače, kreslení/. Ve dvoře obou objektů vyrostla velká sportovní hala využívaná místní ZŠ i občany s posilovnou a bowlingem.

Mateřská škola je umístěna v dolní části obce. Původně byla postavena jako klášter řádu Chudých školských sester v roce 1930. Novou fasádu dostala v roce 2002.

Hasičská zbrojnice byla vystavěna v roce 1988. Z původní stavby z roku 1927 zůstala pouze věž. V roce 2001 byla provedena rekonstrukce /výměna oken, nová fasáda/ a budova dostala sedlovou střechu . Půdní prostory jsou v současnosti využívány jako kanceláře firmy Skanska. U silnice I. tř. č. 55 stojí budova Domova. Jsou zde 4 garsonky pro seniory a v druhé části je zdravotní středisko. Původní stavba pochází z roku 1928. V letech 1995-1996 obec provedla celkovou rekonstrukci a dostavbu.

Na katastru obce se nachází 8 soch a křížů. Mezi nejstarší a památkově chráněné patří socha sv. Jana Nepomuckého a kříž před kostelem.

U silnice na Přerov se nachází místní hřbitov . Do roku 1831 se pochovávalo okolo kostela. Vzhledem k tomu, že v obci řádila cholera a vyžádala si hodně mrtvých, začal se budovat nový hřbitov. Dokončen byl v roce 1846. V roce 1883 byly zakoupeny pozemky, hřbitov se rozšířil, v roce 1891 byla postavena umrlčí komora a kříž byl přemístěn doprostřed hřbitova. Ani tento hřbitov nevyhovoval a byl rozšiřován v roce 1935. Na náklady JUDr. Josefa Lochmana byla postavena hřbitovní kaple, nová ohradní zeď okolo hřbitova a nová márnice. V roce 1993 byla márnice opravena a zavedena elektřina i do kaple,bylo zřízeno veřejné osvětlení a celý hřbitov byl vydlážděn. V roce 2012 byla na náklady obce rekonstruována vstupní brána a kříž uprostřed hřbitova z roku 1860. Sportovní vyžítí je možné najít na fotbalovém hřišti Sportovního klubu, tenisových kurtech a na víceúčelovém hřišti pro míčové hry v areálu výletiště za kulturním domem. Kulturní, dříve Lidový dům jehož stavba byla zahájena jednotou Jednotou československého Orla v roce 1924, byl po požáru v roce 1972 celkově rekonstruován. V roce 1994 byl postaven altánek pro muzikanty a pořádají se zde různé kulturní a sportovní akce. Nejmenší děti mají možnost navštěvovat dětské hřiště za budovou obecního úřadu. Obec vykoupila pozemky v místní části Rajčuda a vybudovala zde v roce 2010 sportovní areál s hřištěm pro plážový volejbal, hřištěm s travnatým i umělým povrchem, atletickým oválem a rybníkem. Kulturní akce v obci zajišťují místní spolky - Sbor dobrovolných hasičů, Sportovní klub, Červený kříž, Rybářský spolek , Honební společenství , přátelé koní, mateřská a základní škola. Z nejmladších spolků je to Veterán klub a Letecko-modelářský klub. Dechová hudba Hanačka reprezentuje obec v širokém okolí, svým výkonem patří mezi špičku orchestrů ve svém žánru a vydala již tři CD nosiče. Různých slavnostních příležitostí se zůčastňuje i krojovaná Hanácka družina, která má více než 30 členů všech generací.

V roce 2000 obec získala titul Vesnice roku ve Zlínském kraji .

Poloha

přidat fotografie