Jižně od Kroměříže, pod severními výběžky Chřibů leží městečko Zdounky, o němž se dovídáme už roku 1298, kdy tu žil vladyka Albert"de Donka"či "de Noneken".
Jako městečko jsou Zdounky známy od roku 1358. Za husitských válek seděl na zdounecké tvrzi (v písemných pramenech poprvé uváděné v r.1406) Štěpán z Holštejna a Vartnova, přívrženec krále Zikmunda a katolické strany. Na to však Zdounky těžce doplatily a kolem r.1423 bylo městečko i s tvrzí zpustošeno husitskými vojsky, táhnoucími z Kroměříže.
Rod pánů z Holštejna a Vartnova seděl na Zdounkách až do r.1480. Roku 1519 prodal Jan z Lomnice zdounecké panství vladykovi Hynkovi z Kunčic. Už roku 1523 Zdounky získal Václav ze Žerotína, pán na hradu Buchlově. Žerotínové prodali roku 1542 městečko Zdounky Petrovi Čertorejskému z Čertorej, který o necelých 20 let později panství prodal Erazimu z Bobolusk. Nový majitel zemřel už v r.1564, navíc jako poslední svého rodu. Zdounecké panství stačil odkázat svému příbuznému, rytíři Jáchymovi Zoubkovi ze Zdětína, který patřil k zámožnější vrstvě moravského rytířstva. Ve Zdounkách po sobě zanechal trvalé památky - kostelní věž (1570), renesanční tvář vtiskl i panskému sídlu. Poslední majitelka Kateřina Eliška Zoubková odkázala r.1635 panství jezuitům. Po zrušení řádu za císaře Josefa II. získali nakonec Zdounky r. 1806 hrabata z Lambergu. Poslední Lambergovna - Leopoldina, postoupila Zdounky r.1889 své dceři Marii Josefě a jejímu choti, knížeti Bedřichovi Arthurovi Thurn -Taxisovi. Po něm dědila jeho dcera Marie, provdaná hraběnka Strachwitzová. Do roku 1948 byl pak zámeckým pánem a vlastníkem Zdounek hrabě Hugo Bedřich Strachwitz.
Zdejší obyvatelé se živili především zemědělstvím. Ještě v roce 1940 ve Zdounkách sídlil okresní soud, berní úřad a státní notářství.
Třebaže byly Zdounky městečkem již od poloviny 14. století, nikdy se jejich vrchnost nepostarala o to, aby jim byl udělen znak. Existovala jen pečeť (r. 1646). Teprve roku 1995 získaly Zdounky znak, kdy jeho podobu schválila heraldická komise.
Jméno našeho městečka má samo o sobě zamotanou historii. V odborné literatuře se dlouhou dobu tradovalo, že latinsko - německý zápis z roku 1298, první připomenutí jeho existence, zní "de Noneken", tedy "ze Zdounek", byť si historikové i lingvisté byli vědomi podivného tvaru Noneken = Zdounky. Teprve brněnský historik Libor Jan nedávno (1997) prokázal, že se jedná o chybné čtení, poprvné poznamenané F. M. Pelclem v roce 1798 a následně přebírané ve všech publikacích až do dnešních časů. V originální listině ve skutečnosti stojí "de Noneken", i když i tak se patrně jedná o jistou zkomoleninu jména Zdounek, ovšem daleko menší než v chybném čtení.
Jméno obce se v dalších staletích objevuje v nejroztodivnějších variantách:
Roku 1330 se píše "de Donka", 1368 "in Sdunka", 1375 "de Wzdunek", 1406 se připomíná tvrz Vzdúnky, ale jen o rok později píše jiný písař "de Zdunka" a druhý na "vzdúneckém zboží". Roku 1483 jsou Zdunky, 1510 ve Zdaunkach, 1516 jsou "gruntové zdunecztij", ale 1518 "v gruntech wzduneczkych". Z roku 1573 je znám tvar "na Zdunkach" i městečko "Zdaunky". Poslední tvar byl ustálen pro 17. a 18. století, aby od roku 1872 se psalo dnes běžné Zdounky.
Šlo vždy o ves českou, jak nepopírá ani německé označení "Zdounek". A také, že obec leží téměř na rozhraní jazykové oblasti hanácké a slovácké, když z jedné strany se říkalo Zdónky, do Zdónek, ve Zdónkách, Zdónečák či zdónecké, zatímco ze strany druhé tamn starousedlíci znali Zdúnky, Zdúnečák, zdúnecký, zdúneckej či zdouneckej.
Etymologie jména v zásadě umožňuje tři výklady:
První, vycházející z osobního jména Vzdún, v jehož základě se objevuje sloveso "dělat, vzdělat". Zdrobněním na Vzdúnek se stalo základem místního jména Vzdúnky, Vzdounky, tj. ves rodiny Vzdúnkovy.
Druhý, předpokládající existenci staročeského osobního jména Sdeslav, Zdeslav, Zdemir, z něhož domáckou obměnou vzniklo Sdúna či Zdúna a pak zdrobněním Zdúnek a ves "Sdúnice". I v tomto případě by pak místní jméno Zdounky znamenalo ves rodiny Zdúnkovy nebo ves lidí Zdúnkových.
Třetí, vystavěný na existenci slova "zdún = hrnčíř, které souvisí se staroslovanským slovesem "stavět". V základě Zdounek by pak byla obsažena podoba Zdúny, "ves hrnčířů", což máme nakonec obsaženo ve jménu českých Hrnčířů i slovenského Hrnčiary (Hrnčiarky). V tomto případě ns starobylý základ slova vede do sousedního Polska a prozrazuje genetickou souvislost mezi oběma jazyky, přičemž je součástí širšího západoslovanského areálu těchto jmen. Slovo "zdun" ve významu hrnčíř je v Polsku skutečně doloženo, zatímco jinde se používalo slovo grnčari - hrnčíři. V českém prostoru jsou Zdounky známy jako jediné toho jména.
Města, obce se stejným, nebo podobným názvem | |||||
---|---|---|---|---|---|
Typ | Název | Vl. | Zn. | Okres | |
Zdounky (obec) | Kroměříž |