Jezernice (obec) [35985]

Jezernice leží v Moravské bráně, která byla svou strategickou polohou odedávna předurčena k trvalému osídlení. Potrvzují to archeologické nálezy již z mladší doby kamenné, z období 3000 let před Kristem – pazourkové nástroje, sekery, šípy, hroty oštěpů apod. První písemné zmínky o obci pocházejí ze 14. století, kdy Jezernice patřila Drahotušskému panství. Zápis z roku 1353 hovoří o tom, že Kuník z Drahotuš zapsal na polovici Jezernice a Drahotuš své manželce Elišce 100 kop grošů věnem. Jezernice se pak postupně ocitla v rukou Ctibora z Cimburku, Jana z Perštejna, Václava Haugvice z Biskupic a Václava Mola z Modřelic. Ten své panství pozbyl pro účast na protihabsburské vzpouře roku 1620 a jeho majetek byl darován kardinálu Ditrichštejnovi. Místní škola se připomíná již v roce 1670. V roce 1778 bylo v Jezernici zřízeno dědičné rychtářství. Obec vytrpěla mnoho za válek pruských v 18. století ležením vojáků, ve válkách napoleonských leželo až 50 mužů v jednom domě. Od roku 1828 tu byli přes šest let vojáci na ležení. V roce 1853 byla Jezernice, která byla dosud součástí okresu hranického, přidělena okresu lipenskému a v témže roce byla postavena nová škola. V roce 1909 byla vybudována okresní silnice z Lipníka. Nejvíce obyvatel žilo v Jezernici v roce 1910, kdy celkový počet přesáhl 1000 obyvatel. V roce 1919 k obci patřily kolonie: Přední Familie (Kristiánka) s 27 domy a 154 obyvateli a Zadní Familie s 13 domy a 74 obyvateli. Obyvatelé Jezernice se živili hlavně polním hospodářstvím. V obci byly 3 hostince a 3 obchody s lihovinami v uzavřených nádobách, 2 kramáři, 2 řezníci, pekař, 3 obuvníci, 4 krejčí, 2 kováři, 2 stolaři, kolář, bednář, sedlář, zámečník. K průmyslu patřily 2 mlýny, výroba cementového zboží a mlékárna. Vznik záložny je udáván v roce 1908. Chovatelské družstvo vzniklo v roce 1924.  Na přelomu století s rozmachem spolkové činnosti v obci vznikly spolek čtenářský (1883), hasičský (1894), katolický (1900), Omladina (1908), agrární dorost (1909), Národní jednota (1911), později pak Orel (1921), Domovina (1923), Sokol (1924), rybářský (1929) a okrašlovací spolek (1940). Obec byla až do roku 1979 samostatnou obcí. V letech 1980 – 1999 se stala místní částí č. VIII Lipníka nad Bečvou. Referenda za osamostatnění obce v roce 1999 se zúčastnilo 80% voličů, z nichž 362 hlasovalo pro odtržení, 32 hlasů bylo neplatných a 17 občanů bylo proti. Obec se stala opět samostatnou od 1. ledna 2000. 

Poloha

přidat fotografie