Štěnovice (zámek) [36425]

· Přesné založení Štěnovic se neví (mělo být v době, kdy vznikal knížecí hrad Plzně).

· Jméno Štěnovice vzniklo podle jazykovědců buď ze jména zakladatele vsi nebo ze jména prvního osadníka, který měl příjmení Štěně (psí mládě), nebo se jmenoval Štěňa (domácká zkratka Štěpán).

· V době vzniku opevnění nad Štěnovicemi již existuje šlechta a je více než pravděpodobné, že si tu blíže neznámý feudál vystavěl své sídlo, opevněné ještě po staročeském způsobu. Možná to byl některý z úředníků krajského hradu, který za své služby obdržel toho území od panovníka.

· Z r. 1327 byla první písemná doložka o tom, že patří Jaroslavu ze Štěnovic. Byl příslušníkem rodu pánů z Homberka, kteří měli ve znaku sviní hlavu, tak jako všichni Buzici, mezi něž patřili páni z Rožmitálu, z Valdeka, z Házmburku a mnozí další. Byl patrně jedním ze synů Heřmana z Homberka (hrad Homberk je od Štěnovic vzdálen asi 20 km na východ), a asi někdy v první čtvrtině 14. století koupil štěnovické panství se starým hradem a začal se nazývat podle svého nového sídla „ze Štěnovic“. Jaroslav ze Štěnovic žil ještě roku 1343 při prodeji Šlovic pány z Litic chotětovskému klášteru.

· Jaroslav ze Štěnovic měl dva syny: Heřmana a Jaroše, kteří štěnovické panství odprodali a ponechali si z něj jen Čižice a část Chválenic. Kupcem byl zřejmě Protiva z Litic. Protiva z Litic je uváděn jako pán na Štěnovicích roku 1377.

· V r. 1379, kdy byl pořízen berní rejstřík plzeňského kraje pro daňové účely, už tu pánům ze Štěnovic nepatřilo nic.

· Velké Štěnovice jsou dnešní Štěnovice na pravém břehu řeky Úhlavy, Malé Štěnovice, později zvané Štěnovičky, stávaly pravděpodobně na levém břehu řeky, snad u cesty do Robčic, a v průběhu věků zanikly.

· Štěnovice patřily z rodu Buziců Zbyňkovi z Kloušova. V roce 1381 zemřel bez potomků a další příslušníci rodu erbu sviní hlavy se více nevyskytují.

· Štěnovické panství i s opevněnou tvrzí získali zřejmě plzeňští měšťané. Okolo roku 1387 totiž Štěnovice vlastnil bohatý měšťan Tomáš Pabiánek, majitel několika statků v okolí Plzně. V roce 1395 zemřel (měl ženu Annu a tři syny Tůmu, Mikuláše a Václava, ale byli nezletilí). Když dospěli, rozdělili se o statky zděděné po otci.

· Štěnovice zřejmě dostal Václav Pabiánek. Pabiánkové se přiklonili v následujících bouřlivých dobách k Husově učení a patřili k předním Žižkovým spojencům za jeho pobytu v Plzni roku 1419. Vdova po jednom z nich, Kateřina Pabiánková, dokonce v závěru března roku 1420 odešla společně se Žižkou na Tábor. Na štěnovické tvrzi zůstala silná husitská posádka. Plzeňští ale nedodržovali uzavřené příměří a dne 26. října 1421 společně s okolní katolickou šlechtou útokem dobyli štěnovickou tvrz a zabili přes 60 osob obojího pohlaví, které byly v tvrzi.

strana 1 | dále >

Poloha

přidat fotografie