Nedvězí (městská část) [37040]

Obec Nedvězí, něm. Nedweiss s 374(2005) obyvateli, od r. 1975 městská část Olomouce se nachází 5 km jihozápadně od centra Olomouce. Pěkná a upravená obec si i nadále zachovala poklidný venkovský ráz, bez rušivých příměstských satelitních sídlišť. Ves Nedvězí(Nedweze), dříve i Medvězí, patřila již ve 12. stol. katedrálnímu kostelu sv.Václava od kterého jej koupil moravský markrabí v letech 1224-27 Vladislav a daroval olomoucké kapitule, která zde zřídila zvláštní prebendu. Z r. 1234 je dochovaná zpráva, ve které markrabí moravský Přemysl, tento dar olomoucké kapitule potvrzuje. Nedvězský prebendát držel také dvůr v Nemilanech. Farní úřad měla Nedvězí ve Slavoníně. Obyvatelé obce velmi úrodnou půdu využívali především k pěstování zeleniny, kterou zásobovali nedalekou Olomouc. V obecním rybníku chovali především kapry. Pro pěstování dobytka byly nedvězské pastviny bažinaté a proto nevhodné a tak jim na jejich žádost v r. 1394 dovolil hradišťský opat Wickerius, aby na klášterních pastvinách v sousedních Bystročicích, za určitý roční úrok mohli pást dobytek, což jim později způsobilo s Bystročicemi problémy. Ke konci 14.stol., za válek mezi markrabětem Joštem a Prokopem, Nedvězí utrpělo od Prokopových přívrženců mnoho škod. V r. 1512 prodala kapitula hospodářský dvůr v Nedvězí obci, která je rozdělila mezi usedlé poddané. Z r. 1641 se zachovala česká kupní smlouva, kterou obec prodala olomoucké kapitule roční činži s právem zpětné koupě. Za třicetileté války opět Nedvězí utrpělo mnoho škod a všech 16 tehdejších usedlostí zůstalo pustých. Po r.1657 olomoucká kapitula obec znovu osadila, tentokráte německými osadníky. V letech 1671-1672 vyvrcholil dlouhý spor vsí Nedvězí a Bystročicemi, při kterém docházelo i k násilnostem, o hranice na pastvinách při potoku Romze. Spor musela řešit až olomoucká kapitula a klášter Hradisko přímo na místě, kde za neuctivou odpověď sedlák Zdražila z Bystročic, dostal několik ran karabáček od zástupce kapituly, kanovníka Hüttenndorfera. Nakonec došlo ke stanovení hranic a ke smíru. V r. 1784 byla přestavěna starobylá kaplička sv. Floriána na malý kostelík. R. 1787 zrušila za výkupné kapitula v Nedvězí roboty. Před bitvou u Slavkova v r. 1805 za Napoleonských válek u Nedvězí tábořili ruští vojáci cara Alexandra I., kteří zde způsobili mnoho škod. Další škody způsobil požár v r.1807, který zničil 12 domů. Pět větších požárů bylo i v druhé pol.19.stol. a na choleru v r.1866 zemřelo 14 osob. R. 1876 byla postavena nová školní budova. R. 1837 bylo v Nedvězí 41 domů s 239 obyvateli, triviální škola, hospoda a třípatrová sýpka na obilí pro celé kapitulní panství v okolí Olomouce, jako kontribuční záloha. Sýpku v r. 1884 upravil olomoucký podnikatel J.Knotek na sladovnu, která od r.1900 jako sladovna Bondy a Freund vyráběla také sladovou  smajlik a sladové výtažky a byla zrušena v r.1948. V r.1900 bylo v obci 56 domů a 340 obyvatel, ještě převážně německých, ale již v r. 1930 bylo v obci 84 domů s 466, převážně českými obyvateli. Při poválečném odsunu muselo obec opustit 104 německých občanů, které částečně nahradili čeští osídlenci. V r.1975 se Nedvězí se 364 obyvateli stalo městskou částí Olomouce. Drobné památky najdete v různých částech obce. Na návsi na místě původně dřevěné kaple sv.Floriána, která byla přestavěna na zděnou a v r. 1794 k ní byla přistavěna věž se zvonicí. Sv.Florián, patron hasičů je i v nice na nedalekém stavení a obec jeho pomoc v minulosti často potřebovala. Před kostelem stojí kříž z r. 1850 s reliéfem P.Marie Bolestné na podstavci a mučícími nástroji pod ukřižovaným Kristem. Na návsi na statku ve směru na Olomouc-Slavonín je nad vchodem kulatý reliéf s Pannou Marií a Ježíškem s letopočtem 1934. U silnice do Olomouce-Slavonína, na konci obce po pravé straně v malém parčíku je pravděpodobně nejstarší olomoucký smírčí kříž, na které bývalo jméno zavražděného nešťastníka „Jakub Wais“. Vlevo od smírčího kříže stojí kamenný kříž z r.1869. Na kříži chybí ukřižovaný Kristus. Za oběma kříži je pomník obětem I.světové války se jmény 12 obětí. Za obcí ve směru na Olomouc-Slavonín obec postavila v r.1909 hřbitov. Uprostřed hřbitova je kříž z r.1850 s reliéfem P.Marie Bolestné na podstavci, který stával původně u cesty, kde jej nechal postavit sedlák Cyril Schenk. Přes cestu před hřbitovem stojí kamenný kříž z 19.stol. také s reliéfem P.Marie Bolestné na podstavci.

Poloha

přidat fotografie