Komárov (obec) [395]

Až do 13. Století se táhly od Mladějovic husté lesy, které sahaly až k hranici Moravských Jeseníků V průběhu kolonizace vznikly na horských svazích nové osady. Podle pamětní knihy Komárova, existovala obec už v roku 1270, v době zakládání biskupského léna Mladějovice, kdy byla obec součástí biskupského panství v Mladějovicích, které zřídil biskup Dětřich (Theoderich) z Hradce. V roce 1395 Peter ze Šternberka koupil léno Mladějovice a připojil je k panství Šternberk. První zmínka o Komárně pochází z roku 1413, kdy Jindřich a Benedikt z Kravař a Plumlova obnovili privilegia Komárovského soudce Merten a jemu i jeho potomkům s výkonem soudcovské funkce také zajistil držení dědičného soudu s mlýnem a zahradou. Nejstarší písemný záznam se dochoval z roku 1480, kdy Jindřich a Benedikt z Kravař, páni ze Šternberka a Plumlova, obnovují komárovskému rychtáři Mertenovi jeho výsady.Od roku 1480 byla obec nazývána Komárov, jak svědčí i název, byl českou obcí a trvale součástí šternberského panství až do zrušení poddanství.

V letech 1556 až 1558 zemřela na morovou epidemii velká část populace a celkové panství Sternberg zpustlo a zchudlo. Vzhledem k tomu, že ztráta populace nebyla kompenzována českými přistěhovalci, Karel II. Minsternberský, který se v roce 1570 sňatkem dostal ke Šternberkům, rozhodl vyslat do země německé osadníky z jeho slezských lén a Kladských hrabství. Současně podporoval protestantství, od roku 1599 je obec nazývána jako Komáren a ve Šternberském katastru stále nese většinu vlastníků půdy české jméno. V roce 1642 švétská vojska obsadila území a udržela ho až do roku 1650. Během třicetileté války přišla rekatolizace, to znamenalo, že protestanti byli nuceni opustit zemi. Po smrti knížete Karla Friedricha i. Minsternberského, který pocházel ze Slezské linie pánů z Poděbrad a jeho syna Silvia i. Nimrod-Wurttemberg. Roku 1647 mohla knížata of Wurtternberg-Oels obsadit opuštěné usedlosti německými zemědělci. Stejně jako ostatní města v této oblasti také Komarn v průběhu 17. Století byl kompletně poněmčen. Od roku 1657 byly matriky vedeny v Bladowitz (Mladějovice).

V roku 1698 prodal Silvius ii. Fridrich panství Sternberg Johannu Adamovi Andreas z Liechtensteina. Jiné verze jména byla Comarn (od 1636), Comorau (1716), Comarnium (1771) a Komarnov (1847). Do poloviny 19. Století zůstala oblast podřízena Lichtenštejnům. Od roku 1850 byla obec v okresní správě Šternberku. V roce 1894 měla obec 30 domů a 174 obyvatel vesměs německé národnosti a katolického vyznání. Ve sčítání lidu z roku 1930, obec Komárn měla rozlohu 149 ha, tvořilo ji 45 domů a mezi 187 obyvateli byli i čtyři češi. Po mnichovské dohodě, byla obec připojena 10. října 1938 k Německé říši a byla až do roku 1945 k okresu Sternberg. V roce 1939 měl Komarn 190 obyvatel. Dne 6.kKvětna 1945 zabrala obec Komárov čtvrtá ukrajinská fronta Rudé armády. Po válce byla obec vrácena Československu.

Ukončení 2. světové války se v Komárově obešlo bez boje, osvobození se datuje na neděli 6. 5. 1945. Ve stejném roce byla obec začleněna do obce Řídeč. Německé obyvatelstvo bylo převezeno kamiony do sběrného tábora Štěpánov Většina německých obyvatel byla odsunuta do/roku 1946/. Na uvolněné usedlosti přicházeli do obce čeští osídlenci – z okolí Přerova, Zlína, Litovle, Zábřehy, Hnojic, ale táž z Volyně a dalších míst. V rámci místní správní reformy z roku 1960, místo bylo po rozpuštění Okresu Šternberk přiděleno k Olomouckému kraji, obec Komárov společně s obcí Řídeč byly začleněny k Mladějovicím. Obec Komárov a Řídeč byly také zařazeny do seznamu zánikových obcí, v roce 1974 byla s tohoto seznamu vyřazena.

V roce 1979, Komárov, Řídeč a Mladějovice se nakonec staly součástí města Šternberka. V roce 1993, se obec Komárov stala samostatnou. Obec Komárov měla vždy téměř čistě zemědělský charakter. Dnes je Komárov součástí okresu Olomouc.

Obec Komárov leží na přechodu hanácké roviny v pahorkatinu Nízkého Jeseníku asi 6 km severozápadně od Šternberka. Nejvyšším bodem je Komárovský kopec, odkud je pěkný výhled na horní část Hané až na Bradlo a na jih takřka k Olomouci Zastavěnou částí prochází silnice III. třídy: Šternberk – Paseka – Rýmařov, ve vzdálenosti 300m od obytné zástavby mezi Komárovem a Mladějovicemi, je zastávka ČD – směr Olomouc a Šumperk

strana 1