Osek (německy Riesenburg) je zřícenina gotického hradu nad vesnicí Hrad Osek asi 2 km severozápadně od města Osek v Ústeckém kraji. Stojí na vrcholu ostrožny v nadmořské výšce 525–550 m n. m.
Hrad byl postaven před polovinou 13. století. Byl rodovým sídlem Hrabišiců, kteří ho prodali míšeňskému markraběti Vilémovi. Později ho získali Kaplířové ze Sulevic a Lobkovicové, za kterých byl v průběhu 16. století opuštěn.
Zakladatelem hradu byl pravděpodobně král Václav I., který stavbou pověřil kastelána Boreše z rodu Hrabišiců. Královské založení je naznačeno velkým rozsahem hradního areálu s malým množstvím vnitřní zástavby. Tomáš Durdík předpokládá, že král před rokem 1250 vystavěl první fázi hradu s obvodovou zástavbou.Dendrochronoligické datování ukazuje, že stromy použité ve válcové věži jádra byly pokáceny v letech 1247–1262 a 1248–1249.
V roce 1250, ze kterého pochází první písemná zmínka, hrad získal do svého držení dosavadní kastelán Boreš. Dokončení královského záměru však bylo nad jeho možnosti a hrad byl dostavěn až na začátku 14. století (dokončení kaple se datuje okolo roku 1300). Branka do hradního jádra Hrad zůstal v majetku Hrabišiců do konce 14. století. Význam rodu v průběhu času klesal a zároveň se zmenšoval i rodový majetek. Roku 1398 prodali hrad míšeňskému markraběti Vilémovi. Po husitských válkách, během kterých stáli majitelé hradu na straně katolíků, bylo zesíleno opevnění. Roku 1459 hrad získal král Jiří z Poděbrad, ale hned o rok později ho zastavil kancléři Prokopu z Rabštejna. Za nejasných okolností byl hrad obsazen německými křižáky (1468) a v letech 1471 a 1473 Sasy. Král Vladislav II. hrad roku 1474 prodal Pavlu ze Sulevic. Páni ze Sulevic však od začátku 16. století sídlili v Duchcově a hrad za nich přestal být obýván a zpustl.
V nárožích trojúhelného jádra stály dvě čtverhranné a jedna okrouhlá věž. Nejstarší z nich je donjon na nejvyšším místě staveniště, ve kterém byly druhotně použity starší architektonické články. K menší čtverhranné věži přiléhala malá polygonální kaple a malý palác. Pod hradním jádrem, na třetím nádvoří, stála pravděpodobně jen velká hospodářská budova. Hradba okolo nádvoří byla zpevněná věžicí a jako parkán obíhala také boky jádra. Na druhém nádvoří volně stojí okrouhlý bergfrit. Také hradba druhého nádvoří obíhá jádro jako další parkán. Na západní straně k ní byla v 15. století přistavěna hospodářská budova považovaná za pivovar. Na prvním nádvoří stála zřejmě jen protáhlá brána. Hradby prvního a druhého nádvoří postrádaly ochoz a jejich obranu umožňovaly pravidelně rozmístěné věžičky. Existuje názor, že vnější opevnění nevzniklo současně se založením hradu, ale bylo postaveno až v průběhu 14. století.
Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.