Na počátku 16. stol. patřila ves s pustou tvrzí Kryštofu Kocovi. Kolem pol. 16. stol. byla tvrz pravděpodobně obnovena. Při dělení dědictví v r. 1608 byla jeho součástí i „zřejmě opravená tvrz“ s dvorem. V r. 1646 (48) a poté v r. 1654 dochází ke změně majitele tvrze. V r. 1755 vyhořel dvůr i s tvrzí. Po r. 1775 byla tvrz přestavována; rozlehlý areál sestávající z objektu zámku a hospodářských budov poté postupně narůstal. Stavební úpravy kolem poloviny 19. stol. a v průběhu stol.20. určily - spolu s nedostatečnou údržbou, nevhodným využitím a značnou mírou ignorance – dnešní podobu areálu.
Zámek, hospodářské a obytné budovy obklopují rozlehlý členitý dvůr (v západní části areálu došlo v minulém století k dílčí korekci jeho půdorysu), s podélnou osou probíhající ve směru východ - západ. Objekt zámku zaujímá delší část východní a kratší část jižní strany areálu (zde na obytnou část navazuje křídlo sýpky). Poměrně příkře k jihu se svažující údolí potoka způsobuje výrazné rozdíly výšek východního a jižního průčelí budovy. Za linii východního průčelí obytného, východního křídla zámku výrazně ustupuje objekt se segmentově zaklenutým průjezdem do dvora a štít přilehlého chléva s předstupující výklenkovou kaplí. Severní, mírně zalomená linie areálu vymezuje objekty chléva a stodoly. Na západě je novodobý objekt hospodářské budovy. Zde volně navazuje (kolmo na podélnou osu dvora) západní obytné křídlo se zvonicí. Jižní průčelí tohoto objektu s navazující budovou sýpky a předstupující hospodářské budovy zároveň ohraničuje areál na jižní straně.