Hovorčovice (obec) [8678]

První historický záznam se datuje k roku 1088. Prvotní název původní české osady byl snad Govoroci, nebo Mořici, což znamenalo ves lidí Hovorových.
Český král Vratislav vydal totiž nadační listinu, v níž věnoval několik obcí nově založené Kapitule Vyšehradské. Naše obec je v listině uvedena k nepoznání pod názvem "Nagoruyně" a podle názoru prof. Sedláčka (nar. v Mladé Boleslavi v r. 1843, hlavní díla: Hrady a zámky a tvrze české a Úplný slovník království Českého, část historická) se jedná o Hovorčovice.

Historie však pokračuje. V roce 1130 se osada stává menzovním statkem jediného kanovníka. V této době je obec uváděna pod jménem Govrisee a teprve v roce 1453 se objevuje název v dnešní podobě.

Zůstaňme ještě jednou a naposledy u jména obce. Podle prof. Profouse ve spise "Místní jména v Čechách" byl prý prvotní tvar názvu obce skutečně Govorici, nebo-li Hovorčovice, což znamená "ves lidí Hovorových".

Z historických záznamů víme, že roku 1284 pronajala Kapitula Vyšehradská zdejší statek Oldřichu Placerovi, od roku 1321 patřila ves opět k proboštství.

V roce 1436 daroval císař Zikmund ves Vaňkovi Duršmídovi z Ostrova, v roce 1525 se ve spojitosti s Hovorčovicemi objevuje jméno Jakuba Fikara z Vratu, jinak radního a měštěnína města Prahy. Obec se stává jeho majetkem. Jde o primátora města Prahy. Brzy však nastal zvrat. V r. 1547 byl Fikar za účast v odporu proti Ferdinandovi I. odsouzen ke smrti a popraven. Jeho ostatky mají být údajně pohřbeny v Hovorčovicích v kostelíku Narození sv. Jana Křtitele. A jak bývalo zvykem, byl majetek Jakuba Fikara konfiskován a prodán Janu Hoškovi, jenž byl v roce 1563 dokonce za své služby povýšen do stavu vladického s titulem "z Proseče".

Byla to Třicetiletá válka, započatá českým stavovským povstáním (r. 1618) a končící tzv. Vestfálským mírem (r. 1648), jež způsobila poničení obce švédskou soldateskou, a to pravděpodobně při obléhání Prahy. Obec úplně zpustla a podle pověsti zůstala v obci stát pouze kostelní věž a zdi kostela.

V roce 1652 koupil libeňské panství, ke kterému patřily i Hovorčovice, šlechtic Jan Hartwig Nostic. Tento pán o rok dříve zdědil také sousední Měšice.

Zajímavé je zjištění, že právě jeden z rodu Nosticů, Ervín, se hlásil k českým vlastencům a postavil známé Nosticovo divadlo v Praze. A stejně tak dal v roce 1841 postavit na Přemyslově poli u Stadic pomník s nápisem: "Zde od pluhu Přemysl k vévodství povolán!". Jeho předek pak postavil na místě sešlé tvrze v Měšicích rokokový zámeček, který dnes slouží jako zdravotní ústav. Nosticům byl však po r. 1945 veškerý majetek zkonfiskován, tj. zámek s parkem a bažantnicí.

V roce 1713 bylo v naší obci podle sčítání jen 8 chalupářů. Při zavádění nové obecní správy v roce 1788 byly dokonce Hovorčovice spojeny s Měšicemi v jednu obec. Do roku 1843 však vzrostly Hovorčovice na 27 čísel popisných, aby se v roce 1890, kdy byly poplatným dvorcem hraběte Nostice rozrostly na 33 domů s 370 občany.

Od roku 1906 jsou Hovorčovice opět samostatnou obcí.

Poloha

přidat fotografie