Libňatov (obec) [8889]

Libňatov leží v poměrně hlubokém údolí, které se vine od Maršova směrem východním k Havlovicům. Obec hraničí na východ s Havlovicemi a Slatinou nad Úpou, jižně s Mečovem, Křížanovem a Posadovem, na západ s Proruby a Maršovem a na sever s Radčí.

Hlavní spojovací cestu tvoří okresní silnice, která vede od Úpice přes Havlovice do Libňatova a zde - uprostřed obce - odbočuje na jih do Hořiček. Silnice ta byla nově zřízena v letech 1906 - 1910. Jiná cesta (obecní silnice) vede z Libňatova na západ do Maršova.

Potok od Maršova tekoucí řine se obcí Libňatovem po celé délce, přijímá zde dva vydatné prameny a žene mlýn. Opouštěje obec libňatovskou, protéká údolím Poklekovem a ústí pod jménem Poklekovského potoka v Havlovicích do Úpy. Voda jeho je bohata pstruhy. Potok dělí obec v severní teplejší a jižní studenější část. V této části konají se polní práce a žně pravidelně o týden později.

Půda jest z valné části písčitá, v jižní polovině částečně jílovatá. Před 80 lety zkoušelo se v Libňatově na Přívratech dobývati uhlí, ale záhy byla práce zastavena.

Okolní výšiny dosahují 460 m. n. m. a jsou porostlé lesy, které však roku 1921 - 1922 valně trpěly mniškou. Na blízkém vrchu "Kopna" (338 m n. m.) nalézá se trigonometrický bod, označený dřevěným otesaným sloupkem. Lesní zvěř obmezuje se na druhy, jež po celém okrese se vyskytují. Často objevuje se tu liška, někdy zabloudí sem i tetřev a bažant.

Z obyvatelstva jest valná část rolníkův a živnostníkův, ostatní pracují v továrnách nebo zabývají se doma obrubováním a vázáním textilních výrobků. Domácí tkalcovství zaniká, před šedesáti lety pracovalo zde 150 tkalců, nyní vyrábí se tkaniny pouze na 13 domácích stavech.

Založení obce klásti lze do XIII. Století, kdy pohraniční hvozd byl mýcen a osazován. Jméno Libňatov nebo také Libnětov odvozuje se od osobního jména Libňata. Původní název byl Ljubnatóv, čili po přeměně Libňatův (statek).

Roku 1461 prodal Jiřík z Chlumu, seděním na tvrzi v Litoboři, Pavlovi v Libnětově šest prutů rolí svobodných s rychtou a krčmou. Byl to rozsáhlý statek svobodnický, čp. 47, který měl ještě roku 1848 112 korců pozemkové výměry, včetně 6 korců lesa a 4 korce luk.

Libňatov náležel potom k panství ryzmburskému i s Výrovem, vsí pustou a zašlou, jež prostírala se v místech dnes lesem porostlých a zvaných "Vejroviny". Při prodeji zboží ryzmburského r. 1534 připadl Libňatov k panství náchodskému.

Roku 1773 přikoupen byl k náchodskému panství lesnatý vrch "Kopna" od panství smiřického a odtud dodnes jmenuje se úbočí kopce toho "Smiřická stráň". Starý mlýn zřízen byl v místech rozhořelé chalupy čp. 39 roku 1790, nynější dřevěný mlýn postaven byl roku 1814. Zvonice stavěla se roku 1835, hasičská zbrojnice r. 1907.

Od r. 1861 až 1928 bylo v Libňatově 19 požárů, při nichž o život přišly 3 osoby. Za války 1914 - 1918 nastoupilo vojenskou službu 130 občanů libňatovských. Z nich padlo a stalo se nezvěstnými 16 a zajato bylo 20 vojínů.

Poloha

přidat fotografie