Biskupice (obec) [10327]

Jak samo jméno ukazuje, byla tato obec založena na půdě biskupské. Stalo se tak pravděpodobně po zřízení biskupství olomouckého (1063). Poprvé se připomíná tato dědina mezi biskupskými statky v listině z roku 1131. Osídlení na celém širším území je prehistorické a souvislé až do současnosti. Dokládají to známé archeologické nálezy: v trati na Dvorských osídlení neolitické, laténské z mladší doby železné, nálezy z doby římské, nálezy z doby laténské a římské též v trati Ostrov, v trati Záhumenky slovanské pohřebiště.

Před 100 lety patřila k nejbohatším a nejvýstavnějším obcím na Prostějovsku. Konaly se zde proslulé výstavy dobytka. Obec byla již od roku 1910 elektrifikována. Roku 1933 byly v obci 3 radiostanice, 1 osobní automobil, 2 hostince, 2 smíšené obchody. Obecní knihovna čítala 208 svazků. Obecní kroniku založil správce školy Fr. Chytil r. 1924.

Kaple sv. Markéty pochází z roku 1767 a dal ji postavit vyškovský občan Matouš Kolda. Byla rozšířena r. 1782 a r. 1902 přistavěna sakristie. Památkově chráněná kaple patří obci. Hřbitov byl zřízen r. 1902. Ještě r. 1791 chodily děti do klopotovické školy. R. 1795 vystavěli občané malou filiál školu. R. 1863 obec postavila novou školu, která byla r. 1892 rozšířena, r. 1905 měla škola 81 žáků. V roce 1878 byla založena J. Skřivánkem pamětní kniha školy. Třídy dvoutřídní školy jsou dnes využívány jako pohostinství a pro kulturní účely.

Roku 1834 měla obec 51 domů a 371 obyvatel r. 1869 zjištěno 316 obyvatel v 53 domech. Roku 1880 jen 350, r. 1990 napočteno 402, r. 1921 jen 358 obyvatel. Dnes má obec 248 obyvatel (SLBD 2001). V obci je 96 obytných domů, z toho 18 domů není trvale obydleno. Kromě jednoho bytového domu se 3 byty se jedná výhradně o rodinné domy. Bytový fond je poměrně starý. Malá část bytového fondu vyžaduje rekonstrukci (98,8% bytů má vodovod, 91,9% teplou vodu, 74,4% je vytápěno ústředním nebo etážovým topením, 91,9% bytů má koupelnu, 91,9 má splachovancí záchod.

Historické názvy částí obce: Olečka, Konec, V kótě, Dědina.
Jména polí: Dvorsky, Blatni, Šraňke, Dulečni, Zábranči, Sedličke, Plachetke, Zápovvědi (horni a dolni), Krátky. Scelování provedli r. 1921 Velkostatek (tovačovský) značně zmenšený pozemkovou reformou po převratě (1918) patřil Dr. Vilému Guttmanovi (Vlastivěda moravská, 1938).