Dne 6. září roku 1976 se po letech znovu rozhrnula opona Žižkovského divadla. Byla tak obnovena významná tradice tohoto kulturního stánku a zároveň zahájena nová éra - éra, kterou si právě dnes připomínáme.
Od toho slavnostního okamžiku uplynulo 20 let - dostatečně dlouhá doba k zastavení a zamyšlení. Žižkovské divadlo mezitím urazilo velký kus cesty, prožilo roky svízelné i úspěšné. Vydobylo si dobré jméno a úctu v řadách divadelníků, získalo si věrné a vděčné diváky. A především po celou tu dobu rozdávalo radost a mnohdy také dodávalo naději. Tak, jak to umí jen divadlo.
V říjnu 1992 přichází na Žižkov Divadlo Járy Cimrmana. Dnes se krásná žižkovská scéna jmenuje Žižkovské divadlo Járy Cimrmana a divákům je nabídnuta jasně a zřetelně alternativa jejich existence na tomto světě.
S příchodem Divadla Járy Cimrmana na podzim 1992 skončilo svým způsobem tápání a hledání v dramaturgii Žižkovského divadla. Divadlo Járy Cimrmana přineslo nejen alternativu existence člověka na tomto světě, jak říká ve svém příspěvku Milan Schejbal, ale i stabilní repertoár, který vrátil Žižkovskému divadlu pocit “starých časů” v míře návštěvnost diváků, přicházejících do Žižkovského divadla vstřebat odvěké poslání divadla – bavit se (ve smyslu komedie, ale i tragédie).
Ono tápání a hledání však neskončilo docela (a věřím, že ani neskončí), neboť Žižkovské divadlo má neustálou snahu uvádět vedle repertoáru Divadla Járy Cimrmana na svém jevišti inscenace dalších souborů, které jsou s touto scénou spjaty, nebo těch, kterí teprve hledají cestu.
V první řadě je to DIK – Divadlo konzervatoře, které hraje v Žižkovském divadle pravidelně každé pondělí již šestou sezonu (nepravidelné působení pražské konzervatoře na Žižkově však sahá daleko dále) a nastudovalo k dnešní době dvacet titulů. Dá se říci, že Divadlo konzervatoře má dnes na Žižkově již své publikum, které oceňuje ve značné míře jeho hledání, učení a snahu osobního vyjádření se k součastnosti.
Vedle Divadla konzervatoře prošla v posledním desetiletí Žižkovským divadlem řada souborů , ať již profesionálních (Studio Bouře, Cvoci, Forbína), hostujících divadel z celé řady měst České republiky, ale i ze Slovenska (Most, Cheb, Hradec Králové, Naivní divadlo Liberec, Drak Hradec Králové, M-České Budějovice, ABC, Štúdio “S”), tak amatérských (Vizita, Anebdivadlo, Ořechov u Brna, Divadlo (bez) záruky, Spolek Puchmajer, Společnost Filtré, MJ Studio, Divadlo na tahu a další).
V sezoně 1992/93 a 1993/94 se uskutečnila v Žižkovském divadle podnětná přehlídka loutkového divadla “Přelet nad loutkářským hnízdem”, které se zúčastnilo na dvacet amatérských i profesionálních souborů. Ve stejné době tu proběhly přehlídky profesionálních minopražských divadel, nazvané Inspirace 93 a Inspirace 94, které měly ve své době opodstatnění jak v jisté konfrontaci, tak především v setkání pražského publika s mimopražskou divadelní tvorbou. Co dodat?
Žižkovské divadlo zůstává – stejně jako po právě uplynulých dvacet let – i na dále otevřeno divadelním aktivitám rozmanitých směrů a především se těší na své diváky.