Farní kostel sv. Kateřiny - Mutěnice (kostel) [24718]

Farní kostel svaté Kateřiny dala postavit císařovna Marie Terezie v roce 1769, a to na místě zchátralé kaple. Třebaže hrubá stavba vyrostla rychle, všechny vnější a vnitřní úpravy se protáhly, takže chrám byl požehnán milotickým děkanem Bartolomějem Goltmanem až na den sv. Kateřiny 25. 11. 1775. O tom vypovídá žulová deska zazděná v tzv. žebráčce, čili v předsíni v podvěží. K vysvěcení došlo dokonce teprve 1. 9. 1940.
Kostel prošel několika významnými stavebními úpravami např.byla rozšířena kruchta, přistavěna sakristie, vybudovány přístavby s oratořemi, zbourána kaple Božího hrobu, zvýšena kostelní věž. Původní dřevěné schodiště nahradily schody kamenné, které v roce 1926 kostelu věnoval prezident T. G. Masaryk, jenž zde nějaký čas se svými rodiči žil. Později došlo ke změnám interiéru dle nových liturgických předpisů, pro celebraci čelem k věřícím.
Nad hlavním vchodem do kostela je keramický reliéf sv. Kateřiny.
Hlavní oltář zdobí obrazy sv. Kateřiny a Nejsvětější Trojice, na bočních oltářích pak Archanděla Michaela a sv. Jana Nepomuckého, které zřejmě maloval vídeňský dvorní malíř Felix Leiche. V lodi upoutá pozornost obraz sv. Urbana., zasazený v keramickém rámu, na protilehlé straně ve stejném rámu obraz sv. Václava. Obě díla namaloval zdejší rodák Jan Lacko.
Parapet chóru je vyzdoben dřevěným reliéfem od brněnského akademického sochaře Vaňka. Ústřední postavou dřevořezby je Kristus s adorujícími anděly a k tomu výjevu přicházejí z obou stran Mutěnští, na jedné straně zobrazení ve svých původních krojích a na straně druhé v lidových krojích , které právě v době vzniku reliéfu byly kompletně převzaty ze sousedního Podluží. Tentýž umělec vyřezal i reliéf na dveřích vedoucích ke kazatelně a plastiku Cyrila a Metoděje na vstupních dveřích. Okna jsou osazena vitrajemi s vyobrazením světců a biblických výjevů: sv. Jiří, sv. Ludmily, sv. Vendelína, Archanděla Michaela, sv. Václava, sv. Anežky, Archanděla Rafaela, Archanděla Gabriela, sv. Josefa, Návrat marnotratného syna, Mláďátek, sv. Anny. Vitraje byly pořízeny v letech 1926-29 z popudu tehdejšího faráře P.Jindřicha Kuby, který přiděli jednotlivá okna se světci různým stavům a vyzval je ke sbírkám.
V kostelní věži nyní visí čtyři zvony, a to ve dvou patrech nad sebou. Zvon sv. Urban, pak největší, zasvěcený sv. Kateřině (zvoní se s ním ráno, v poledne a navečer klekání), zvon zasvěcený sv. Josefu se rozeznívá vždy před mší sv. V neděli a při velkých svátcích se vyzvání všemi uvedeným zvony najednou. Přes všechna válečná příkoří se ve věži zachoval i nejstarší zvon zasvěcený Nejsvětější Trojici z r. 1686, který slouží jako umíráček. V době 1.světové války byly zrekvírovány dva původní zvony, po válce byly nahrazeny dvěma provizorními zvony ocelovými. Později byly ulity dva nové kvalitní zvony, které padly za oběť druhé světové válce. Jen ocelové zvony zůstaly a jsou v nejvyšším patře věže, kde odbíjejí čas.

Poloha

přidat fotografie