Skály (obec) [2636]

Osada s rozlehlou nepravidelnou návsí na vidlici starých cest. V roce 1365, kdy je o ní první zpráva, byla prodána současně s osadou Krtely Oldřichu Štěněti z Dobevi. V roce 1397 se na manském soudu připomíná Jan ze Skály, po němž zde žil rod Kočků. V roce 1418 vlastnil Jan Kočka ze Skal nějaké zboží v Sedlíkovicích a r. 1430 mu král Zikmund Lucemburský zapsal manství ve Skalách, sousedních Budičovicích a Štěticích a tato darování následující rok ještě rozšířil o tři rychty. Jeho syn, který se patrně jmenoval Přibík, sloužil na Zvíkově a r. 1435 byl nedaleko Písku zabit Tábory. Druhý syn Václav zemřel před r. 1454.

Z posledních potomků známe ještě Jana a Aleše Kočky, doložené v letech 1498 a 1499. Janově dceři Kateřině, k níž se přiženil Bohuslav Drda z Radkovic, potvrdil r. 1509 král Vladislav listiny na zdejší manství. Někdy kolem r. 1536 prodala Kateřina Skály Kašparu Litochlebovi ze Strachotínka, který zde patrně vystavěl tvrz, nebo zvelebil starší dílo do podoby tvrze.
Poprvé se zde tvrz uvádí v r. 1543, kdy jí Kašparova dcera, Anna ze Strachotínka, prodala se dvorem a kmetcími dvory Diviši Malovci z Malovic. Tuto část připojil Malovec k libějovickému panství.
Podle A. Sedláčka stála tvrz v místech dnešního dvora. Jde o zbytkový statek čp. 24 nyní s pravidelně plně obestavěným obvodem při západním konci osady ( pic.1,2,3 ). Nelze vyloučit, že konstrukce renesanční tvrze jsou dosud v dnešních přízemních objektech dvorce zčásti dochovány. Západní křídlo se obrací k ulici rámovým trojúhleným štítem, který vrcholí piniovou šiškou. Ještě v 60. letech tohoto století se ve štítu usedlosti připomíná slepý kalusový otvor s malbou sv. biskupa. Klenby tohoto hospodářského křídla jsou však až klasicistní a novodobé.