Dobronín (obec) [2884]

Všeobecné údaje. Druhá největší obec mikroregionu se nachází 12 km severovýchodně od krajského města Jihlavy a 5 km západně od Polné na silnici II. třídy č. 348. Místní železniční stanice (v I. pol. 20 století známá pod názvem Polná - Štoky) je důležitou zastávkou na trati Praha - Havlíčkův Brod - Jihlava - Znojmo. Průměrná výška obce je 475 m n. m. Rozloha katastrálního území je 1373 ha. Částí obce jsou Filipovské Chaloupky a Cihelna. Počet obyvatel: 708 (1869), 1257 (1950), 1608 (1980), 1920 (2002), v současnosti 1926. PSČ místní pošty 588 12.

Z historie obce. Dnešní Dobronín vznikl 14. prosince 1948 sloučením dvou původně Němci osídlených vesnic Dobronína (Dobrenz) a Německého Šicendorfu (Deutsch Schützendorf). Osada Dobrenz je připomínána již v roce 1233, za první spolehlivou písemnou zmínku je však uváděn letopočet 1351. Ves byla součástí střítežského statku pánů z Lipé, sídlících na střítežské tvrzi. V roce 1441 obdrželi Dobronínští od Jana Leskovce z Haslavy výzmamné právo odůmrtě. V roce 1467 koupili Střítež a Německý Šicendorf s Dobronínem Trčkové z Lípy. Později obec připadla Kobíkům z Opatova (r. 1483 je zmiňován majitelem Zich Kobík), majitelům sousedního Německého Šicendorfu. V roce 1512 prodal Jan Kobík Dobronín Hynku Bočkovi Z Kunštátu a na Polné, ale o tři roky později patřila obec opět Trčkům z lípy. V roce 1536 prodal Jan starší trčka z Lípy Střítež s Dobronínem Jihlavě. V roce 1596 získala Jihlava také Štoky, čímž vzniklo panství Střítež - Štoky, kam náležel i Německý Šicendorf zatímco sousední Dobronín se v roce 1597 objevuje v kupní listině Hertvíka Žejdlice ze Šenfeldu jako součást panství Polná-Přibyslav (v polenském panství pak zůstal přes 300 let). na počátku 20. století žilo v Dobroníně 640 obyvatel v 82 domech. V obci byl v roce 1892 založen Hospodářský spolek, Dělnická beseda vznikla o rok dříve (1891). Německý Šecendorf (nebo Šicndorf) koupil v roce 1625 jihlavský měšťan Jan Heidler z Bukova. Od roku 1678 byl v držení Pachtů z Rájova (Jan Antonín Pachta dal vystavět v lese u Stříteže lovecký zámek, který byl na památku nocování císaře Karla VI. v r. 1717 pojmenován Karlswald). V roce 1725 koupil panství Střítež s Německým Šicendorfem Filip Ludvík ze Sinzendorffu, v roce 1735 pak litoměřický biskup Mořic Adolf Karel Saský, který však zapříčinil jeho hospodářský úpadek. Po něm byl od roku 1748 majitelem kníže Josef Karel Palm z Guldelfingenu, ve Štokách dal vystavět nový zámek a sem přenést správu panství. Původně švýcarský šlechtický rod Palm-Guldelfingenů vlastnil statky do roku 1840, kdy je v dražbě koupili Hohenzollernové. V roce 1863 se panství stalo fideikomisním majetkem. Z původní továrny na výrobu provazů Jaroslava Pittnera v Německém Šicendorfu vznikly v roce 1876 sklárny a brusírna. V roce 1902 žilo v obci 613 obyvatel v 63 domech, v provozu byl tzv. "Chudý mlýn" (Klusáčkův mlýn, pila a výrobna lihovin. Dne 20. ledna 1871 byl zahájen provoz na severozápadní dráze, obcí projel první vlak. Pošta byla otevřena 1. srpna 1890. V roce 1896 vznikl Sbor dobrovolných hasičů, odbor Ústřední Matice Školské byl založen v roce 1901.

Poloha

přidat fotografie