Zámek v Benešově je vystavěn na krásném místě mezi benešovskými rybníky a stojí za to jej shlédnout stejně jako ostatní zámky v jeho okolí.Původně zde stávala tvrz založena rodem Benešoviců, kteří měli ve Slezsku rozsáhlé statky. Tvrz se připomíná roku 1411 a vznikla asi ze staršího hrádku. Tehdy panství vlastnili páni z Drahotuš, kteří byli na přelomu 15. a 16. století iniciátory pozdně gotické přestavby tvrze. Benešovská tvrz byla v letech 1660 -1670 přestavěna na renesanční zámek za Davida Hošovského z Moravčina. Mošovští během rekonstrukce také přistavěli další dvoupatrovou zámeckou budovu na vyvýšenině nad rybníkem Kolovrat v barokním stylu. Již od pradávna vzbuzoval zámek zájem lidu především kvůli zdejšímu sklepení, ze kterého prý vedly tajné chodby i do vzdálenějších okolních panství i pod řekou Opavou. Díky těmto chodbám nikdo nikdy nedopadl loupeživé rytíře, kteří kdysi zámek obývali.
Dvoukřídlý, bohužel dnes dost znehodnocený zámek s pozdně gotickým jádrem na hraně říční terasy na okraji městečka při cestě z Ostravy do Opavy. Podle jména bylo založena příslušníkem rodu Benešoviců, kteří měli ve Slezsku rozsáhlé statky. Tvrz se připomíná roku 1411 a vznikla asi ze staršího hrádku. To již statek vlastnili páni z Drahotuš, kteří byli na přelomu 15. a 16. století iniciátory její pozdně gotické přestavby. Svědčí o ní bohatý, sekundárně umístěný sedlový portál s přetínavými pruty a erbovní štítek. Osazeny jsou v severní budově, ale také jižní má přízemí z kamenného zdiva. Byla však z větší části postavena až při renesanční přestavbě na počátku 17. století. Silně byl zámek přestavěn v polovině 18. století. Obě křídla byla na východě propojena, severní zvýšeno a celek dostal dobové fasády pročleněné pilastry. Pozdější úpravy zámek znehodnotily a dokonce došlo k dílčí demolici spojovacího křídla. Záchranu vyvolalo až užitkové využití v nedávné době pro účely školy.