Kostel je v jádru ještě středověká stavba – západní věž, obvodové zdivo lodi a kněžiště pocházející přinejmenším ze 14. století s možností pozůstatků starší stavby. Do období pozdní gotiky můžeme bezpečně vřadit pozdně gotickou klenutou kruchtu s přístavkem jižní boční kaple. Celková podoba kostela pochází z poslední velké úpravy kostela v 17. století – klenby v interiéru kostela, fasády a úprava průčelí a věže. Stavba je významným urbanistickým prvkem, který uzavírá prostor klesajícího náměstí a svou hmotou se uplatňuje při celkových pohledech na sídliště od východu, sv. a severu. Kostel je významným dokladem podoby a proměny církevní stavby od vrcholného středověku až po novověk a zároveň je důležitým dokladem farní správy a projevu křesťanské víry v regionu.