Nemusíte být zanícený biolog ani vlastnit vysvědčení s jedničkou z přírodopisu, aby vás návštěva zámeckého skleníku nadchla. Vlastně je možná lepší, když vás flóra příliš nezajímá: tahle část expozice člověka dostane svojí bezprostředností, originalitou a autentičností. Na hlavu kape horká voda, v uších zní šplouchání zlatých kaprů v jezírku, na nosní dírky útočí divoká vůně orchidejí. Vzduch těžkne vedrem a krůpěje rosy se třpytí v drobných kapičkách v listoví…
Jako všechno na Lednickém zámku - prostě romantika! Však Lichtenštejnové také nebyli kdoví jací přírodopisci a na zařízení skleníku i zahrady si povolali odborníky. Nejlepší zahradníci putovali napříč Jižní Amerikou, aby sesbírali vhodná semena tropické a subtropické vegetace, která by byla krásou a elegancí hodna Lichtenštejnského panství. Přitom sledovali jediný cíl: aby byl skleník krásný po celý rok. Místní zahradníci zvou k návštěvě kdykoli kromě ledna (to je z provozních důvodů zavřeno). Pokaždé tu něco kvete; příroda tvoří v každou roční dobu originální expozici.
Zámecký skleník je zamýšlený i provozovaný jako okrasný skleník. Kdo chce, dostane seznam latinských jmen rostlin, co tu rostou, a může si je podle čísel najít. Můžeme však směle pochybovat o tom, že to tak dopodrobna zkoumali princové a hraběnky, obývající zámek. Ti sem chodili relaxovat a odpočívat a jediný strom, který určitě znali, byl dnes dřevěnou tabulkou označený Encephalartos Altensteinii. Je totiž z celého skleníku nejstarší - bude mu tak tři sta, čtyři sta let.
Lednický skleník je technická památka. Byl postaven v letech 1843 až 1845, kdy téměř všemu udávala tón Anglie - "kolébka průmyslu". Tam přišli s nápadem litinových konstrukcí, nesoucích lehké, často skleněné tabule. Skleněné střechy skýtaly ochranu tržištím i pěstovaným rostlinám. Lednickou oranžérii nahradil majestátný okrasný skleník, jehož střešní konstrukci nesou litinové sloupy tvaru bambusu, zakončené umělými dekoračními lístky. Skleněné "šupinky" jsou dvoubarevné, aby šlo snadno odlišit to, co z původní stavby zůstalo a co je rekonstruované. Mezi listy palem a banánovníků se skrývá busta posledního zámeckého zahradníka, který sloužil Lichtenštejnům. Všechno tu do sebe perfektně zapadá - i ty lavičky jakoby se vprostřed "pralesa" objevily rukou přírody.
Zámecký skleník je 92 metrů dlouhý, 13 metrů široký a 10 metrů vysoký. Při prohlídce vás nebude zdržovat ani popohánět průvodce, takže je na vás, jaké tempo zvolíte, kolik litrů zdravého přírodního vzduchu vdechnete a jak moc kroků uděláte. Skleník je otevřený i o zimních víkendech, tak se sem neváhejte zajít ohřát.