Nemocnice - Benešov (nemocnice) [43256]

Hodnotná historizující architektura, která představuje jednu z nejvýznamnějších urbanistických komponent města.

Dvě novorenesanční budovy stojící v jižním části areálu současné benešovské nemocnice. Předmětem ochrany je nemocnice čp. 400 (sestávající ze dvou budov) - stavba a pozemek parc.č.1846. Krajní stavba se půdorysně skládá ze dvou krátkých křídel mezi kterými je křídlo třetí, na severu s výraznou hmotou schodiště a na jihu s rizalitovým zvýrazněním střední části s věžičkou. Po výšce stavba sestává z mohutného soklu tvořeného kamenným neomítnutým zdivem a zdivem omítnutým, které je horizontálně rozčleněné a olíčené sytě žlutou barvou. Většina otvorů v soklu je čtvercového tvaru s kamenným orámováním (žula) a pravoúhlou mříží za orámováním. Okna vedoucí do vedlejších prostor jsou dvoukřídlá. Pouze v krajních částech je vždy po jednom obdélníkovém okně, majících charakter větracího otvoru. První patro je omítnuté a stejné barvy jako omítnutá část soklu, vodorovné rozčlenění je provedeno jen v nárožích a má tak tektonický význam spíše pilastrů než zdiva. Patro má v barvě žluté pouze tektonické části, zatímco výplň je tvořena zdivem cihelným (s nevýraznými, ale stále čitelnými spárami), které je v barvě vínové. Tuto kompozici uzavírají v krajní části štíty a ve středu zvýšená věžička s hodinami a lucernou. Uliční jižní průčelí je po délce rozděleno na pět části, dvě krajní odpovídají křídlům a střední je ještě v místě věžičky zvýrazněna pilastrovitým vystoupením. Kromě prostřední nejužší části s jednom okenní osou jsou ostatní čtyři části prolomeny třemi okenními osami. Členění oken mají tvar písmene "T". Ostění spodních oken jsou zkosená, oplechování jejich parapetů je na uličním průčelí průběžné, u vstupního průčelí rozdělené. Krajní části nesou zmíněné nízké štíty nad atikovou nadezdívkou. Štíty mají tvar výrazně zploštělých volut, v levém štítě je nápis L. P., v pravém letopočet 1896.

Střední část se sestává ze sedlové střechy, vždy po jednom vikýři po straně věžičky. Ta má střechu ve tvaru jehlanu přecházejícího ze čtvercové základny do osmiúhelníkového tvare ve zkoseném vrcholu, na který je nasazena lucerna s oplechovanou. V každé straně zastřešení věžičky je umístěn drobný vikýř. Jako krytina je použit plech a lepené asfaltové pásky. Zdivo je členěno v omítce na vodorovné vrstvy přes několik vrstev cihel zhruba na výšku charakteru kamenného zdiva. Zhruba podobná vzdálenost dělí i dvě patrové římsičky, mezi nimiž je výrazná sgrafitová výzdoba rostlinných motivů doplněná zobrazením lidských tváří. Ostění horních oken jsou rovněž zkosená, navíc doplněná profilovanou šambránou a jednotlivými nadokenními římsičkami. Sgrafitová výzdoba podokapní fabionové římsy je rostlinná. Krytinu okapních částí a hlavní římsy je keramická (prejzy). Okna ve štítech a vikýřích jsou taktéž orámována se středními klenáky. Horní okno střední části je zvýrazněno segmentovým tympanonem. Vstupní průčelí je rovněž rozděleno na pět částí, s tím rozdílem, že místo pilastru je uprostřed výrazně předstoupení sledující tvar trojramenného schodiště. Okna tohoto severního průčelí vedou především do toalet a chodby. Prostory interiéru zcela vycházejí z umístění chodeb k vnitřnímu průčelí, kde spolu se schodištěm tvoří jeden komunikační celek. K uličním průčelí jsou pak obráceny veškeré místnosti, které jsou díky tomuto dispozičnímu schématu dostatečně a dlouhodobě prosluněny. Chodby v přízemí je zastropena několika obdélnými neckovými klenbami. Většina dveří je osazena původními dvoukřídlými dveřmi s dřevěnými zárubněmi. Podlahu tvoří převážně kamenná dlažba. Světlá výška je něco přes 3,5 metru.

Poloha

přidat fotografie