Zliv (město) [4695]

Město se rozkládá na severozápadním břehu rekreačního rybníka Bezdrev. Na západní straně podél železniční trati přiléhá Zlivský rybník, na severu rekreační Mydlovarský rybník, s koupalištěm Mydlák.

Významné archeologické naleziště. V několika polohách (zejm. trať Varta)odkryté soubory sídlištních a výrobních objektů z doby římské (0-400 n. l.). Četné nálezy zdobené keramiky a železářské strusky. Na mírném návrší v jádru obce v trati U Jerhotů náhodně objeven 1974 poklad stříbrných mincí. Obsahoval 200 - 300 ks denárů velkého střížku jednoho typu z doby kolem r.1030. Poklad z velké části rozchvácen, dochovalo se 129 ks mincí. V roce 1409 Zliv uváděná jako poddanská ves hlubockého panství.

V roce 1991 byl opravený kamenný dvouoblouký most z 18 století, osazený sochou sv. Jana Nepomuckého (datovanou 1724). Kostelík sv. Václava byl vystaven v novogotickém stylu. V 19. století byla založena keramická továrna a šamotka, která v současnosti patří firmě Schiedel.

Výsledky archeologických výzkumů, prováděných Jihočeským muzeem pod vedením dr. Petra Zavřela, přinesly nebývalá zjištění a posunuly naše znalosti o osídlení Zlivska hlouběji do minulosti. Nálezy dokazují, že zdejší krajina byla spíše příhodná pro život pravěkého obyvatelstva, které po sobě zanechalo stopy své existence a činnosti. Sice již před desítkami let docházelo k náhodným nálezům prehistorických předmětů, ale tyto nálezy postrádaly systematický vědecký výzkum a artefakty, byly-li vůbec věrohodné, dostaly se do depozitářů různých i zahraničních muzeí.

Bezpečně prokázané je osídlení z mladší doby bronzové (1 200 až 900 př.n.l.). Jde o lokalitu směrem k Zahájí, kde došlo k hromadnému nálezu bronzových předmětů (sekerka s tulejkou, oštěp, jehlice, čtyři zlomky srpů a čtyři zlomky bronzoviny). Depot se pravděpodobně vztahuje k okruhu knovízské kultury a svědčí o vyspělosti tehdejších zemědělců a zpracovatelů kovů. Osídlení krajiny pokračovalo v pozdní době bronzové ve starším halštatském období (1 000 až 500 př.n.l.). Dokládá to ojedinělý nález bronzového kruhu na břehu Bezdreva nedaleko Zlivi.

Severozápadně od osady Zálužice jižně od Bezdreva se nalézalo malé keltské sídliště z mladšího laténského období. Je tak doložena i na území Zlivska existence Keltů, první známé etnické skupiny s vyspělým hospodářstvím a s prvními městy - opidy (nejblíže v Třísově), v nichž byla bohatá řemeslná výroba.Rozsáhlé nálezy přímo ve Zlivi v jihovýchodní části města na návrší Varta, kde bylo v roce 1978 objeveno pravěké sídliště, dokládají možnost trvalejšího osídlení na tomto území od počátku doby římské, tj. od přelomu našeho letopočtu do 4. století n.l.. Před dvěma tisíci lety se zde rozkládala germánská osada ve výhodné poloze na jižním až jihovýchodním svahu mírně klesajícím od prvních domů Zlivi směrem k Bezdrevu. Výhodná poloha byla znásobena blízkými zdroji vody v okolí. Výzkumem z let 1980 - 1984 byly odkryty sídlištní objekty, hlavně jámy různých tvarů. V nich bylo nalezeno množství železné strusky, úlomky keramiky, kousky bronzového plechu, zvířecí kosti a části kamenných brousků. Podstatným nálezem byl objev chaty - polozemnice (3 x 6 x 0,6 m), zahloubené do písčitého podloží, s množstvím úlomků keramiky také i z mohutné zásobnice. Tato keramika byla vyráběna v ruce. Vyskytuje se i střep s částečně dochovaným kolkem v podobě sluníčka a umožňuje tak datování sídliště od zlomu letopočtu do druhé poloviny druhého století našeho letopočtu.

V těsné blízkosti byly objeveny další dvě chaty čtvercového půdorysu (4 x 4 m) s pravidelnou půlovou konstrukcí a s množstvím artefaktů, s nálezy přeslenů, ale už také se zlomky keramiky točené na hrnčířském kruhu. Tyto chaty patří do konce římského období a do počátku stěhování národů v pátém století našeho letopočtu. Germánská osada byla tvořena skupinou nadzemních domů s mělce zapuštěnou podlahou. Germánské obyvatelstvo bylo na nižším hospodářském stupni než předchozí Keltové. Mělo málo rozvinutou hrnčířskou a kovářskou výrobu, neboť výrobky točené na hrnčířském kruhu se zde objevují až v pátém století. Obdělávání půdy v okolí Zlivi potvrzují i paleobotanická pozorování.

Původ názvu obce není zcela vyjasněn. Podle Ant. Profouse vznikl název přisvojovací příponou z osobního jména Zliv, tj. osídlení Zlivovo. Snad ze slovesa "zlíti se", které mělo význam "svářeti se, hněvati se". Odlišný výklad podal archivář Frant. Teplý - "usedlíci uměle vedeným potokem slili vodu z močálu". Grafická podoba jména se během staletí několikrát změnila: roku 1409 ve Zlivě, 1471 ves Zlivi, 1562 Zlyw, 1601 Zliw, 1720 Sliby, 1789 Zliw, Zliwie, 1848 Zliv.

strana 1 | dále >

Poloha

přidat fotografie