Karlín (obec) [4974]

Obec Karlín, původní název Karlov, nejmladší obec sousedního okresu Ždánského, byla založena v roce 1792 knížetem Aloisem Josefem z Liechtesteinu majitelem Ždánského panství a pojmenována po Karolině, jeho manželce. Původní německý název byl "Charlottenfeld", tj. Kalolinino pole. Lidem používaný název Karlov, byl později pozměněn na název Karlín. Dodnes se však hodně používá původního názvu "Karlov". Někteří historikové (např.dr. Hurt)tvrdí, že název Karlov se vztahoval jen na velkostatek. Kníže z Liechtensteinu založil osadu Karlov, aby získal dostatek pracovních sil pro obdělání půdy, jež patřila ke statku násedlovskému a pro velkou vzdálenost zůstávala neobdělána. Současně dal postavit i dvůr.

Když dne 30. července 1792 byl sepisován s prvními obyvateli Karlína protokol, byli mezi nimi dva Francouzi, a to Josef a Matouš Lattin, kteří přišli z Čejče. Ostatní osadníci se jmenovali : Bábík, Bažina, Bravenec, Čech, Drobilič, Esterka, Fabiánek, Fojtík, Grmolič, Košulič, Holešinský, Kos, Löfler, Masařík, Novák, Prášek, Procházka, Soldán, Stehlík, Šinogl, Tomenčík, Vachut, Valenta, Vykydal, Zaňát, Zaviačič. Většina z nich přišla z okolních osad.

Když r. 1808 byly pro Karlín sepisovány první pozemkové knihy, zůstal dvůr v katastru obce Karlínské a obdržel č.1, ale polnosti které mu patřily, zůstaly v katastru násedlovském. Při založení obce bylo postaveno i s dvorem 25 domů, v roce 1819-1841 bylo postaveno dalších 10 domů. V roce 1841 bylo v obci 90 mužů a 96 žen.  Od 1.7. 1852 patřil Karlín pod správní okres Kyjov a soudní okres Ždánice. Od založení byl Karlín přifařen do Šardic. První dítě z Karlína bylo pokřtěno 4. ledna 1793 - Jakub Stodůlka a první oddavky měl 15. ledna 1795 František Stehlík.

Hřbitov byl v Karlíně založen v roce 1810. Do té doby se pochovávalo v Šardicích. Poslední Karlínský občan pochovaný v Šardicích, byl Václav Esterka ( 29. 5. 1834). Na karlínském hřbitově byla jako první pohřbena 11a půlletá Anna Nováková ( 28. 3. 1810). Celková výměra půdy obce byla 171 ha 66 arů. Z toho obec měla ve vlastnictví 33 ha 52 arů. Neplodné půdy bylo asi 6 ha. V roce 1870, za starostování Jiřho Lamáčka, byl název obce počeštěn z Karlova na Karlín. V roce 1855 byla postavena škola, která měla učebnu pro 40 dětí. Zároveň se stavbou školy byla prováděna stavba kostela. Kdy byl kostel skutečně založen, se nepodařilo zjistit. Vybavení kostela bylo pořízeno z darů občanů. Při založení dvora Karlova byl pořízen zvon, který svolával lidi na robotu. Po zrušení roboty byl zvon přemístěn do kapličky. Zvon pochází z r. 1755. V roce 1910 byl pořízen do kostela druhý zvon nákladem dobrodinců. V roce 1884 byla u školy zřízena školní zahrada a v roce 1885 byl obnoven pod zahradou rybník, kde se měly chovat ryby.

V roce 1905 sezačala stavět cihelna u cesty vedoucí do Šardic. Výrobu cihel prováděl ve své režiji Jan Trávníček, starosta obce, Pavel Jurás, radní a jan Šofr, správce školy. V roce 1920 si cihelnu pronajal od dřívějších nájemců  František Kos, který když se v roce 1923 ostěhoval do Hodonína, ji přenechal Dominiku Lamáčkovi. V roce 1926 tento přenechal cihelnu Františku Bravencovi. Pro špatný odbyt cihel byla tato v roce 1930 zrušena a budovy rozprodány.

V roce 1910 bylo provedeno sčítání obyvatelstva a domů. Karlín měl 419 obyvatel včetně dvora Karlova a 80 domů. V roce 1914 se začala připravovat stavba silnice od vesnice směrem ke státní silnici vedoucí do Čejče. V důsledku válečných událostí se neuskutečnila. Znovu se o této začalo jednat až v roce 1919, dále pak v roce 1923. Teprve v roce 1927 bylo započato se stavbou, přičemž náklady na stavbu činily 160tis. Kčs.

Okupace naší vlasti 15. 3. 1939 německým vojskem zapůsobila na občany naší vesnice zdrcujícím dojmem. Obec v průběhu fromty velmi utrpěla. Vyhořelo celkem 19 domů, 3 byly těžce poškozeny a 56 domů bylo zasaženo dělovou palbou. O naši vesnici se bojovalo celou neděli 15. dubna a teprve v pondělí večer 16. dubna ve 22 hodin vnikly do dolní části vesnice první jednotky Rudé armády. Celá obec byla osvobozena až 17. dubna v 9 hodin. V okolí obce a v obci padlo 77 příslušníků Rudé armády, kteří byli pohřbeni ve školní zahradě. V únoru 1946 byli exhumováni a převezeni na hřbitov do Brna. Ztráty Němců byly veliké. Počet padlých se nedal zjistit. Za bojů o naši obec byli zabiti : František Drábek, Pavel Malý, Anežka Žáková a Alfons Pochylý mladší.

Poloha

přidat fotografie