Křinec (městys) [6384]

Dolní část povodí říčky Mrliny přitahovala člověka už od pravěku. Její mírný tok a okolní úrodná krajina s hojností zvěře lákala lidi k tomu, aby tu trvale žili. Nepříliš četné archeologické nálezy naznačují, že tudy procházeli už lovci a sběrači. Dostatečné hmotné podklady máme však až od prvních zemědělců z mladšího neolitu. Od této doby byl kraj trvale osídlen. Stopy po svém pobytu tu zanechali lidé používající šňůrovou keramiku i zvoncové poháry. První kovové předměty nám odkázala unětickákultura. Potom kraj ovládl lid, který přišel ze severu, a proto dostal jeho hmotný odkaz označení lužická kultura. Podle způsobu pohřbívání se tito osídlenci nazývají také lid popelnicových polí. Nálezy v našem okolí jsou především soustředěny do oblast Bošína a Sovenic.

V průběhu doby byly uvedené základní kulturní okruhy ovlivněny okolním osídlením. Vznikaly tak určité odchylky od původního kulturního rázu. Některé z těchto vlivů měly jen okrajový význam, jiné na čas ovládly místní osídlení. Takový hluboký zásah do původní lužické kultury znamenal vpád Keltů v první polovině 1. tisíciletí před n.l. Dosavadní nálezy naznačují, že na území katastru Křince a Zábrdovic bylo nějaké správní sídlo těchto západních okupantů.

Začátek našeho letopočtu byl poznamenán nepříliš výrazným římským vlivem. Spíše se tu projevila cestovatelská horečka stěhujících se národů. Dosavadní nálezy přpouští přítomnost Germánů a vlivy dalších různých skupin obyvatel procházejících naším územím.

Slované se dostali do povodí Mrliny už v počáteční kolonizační vlně. Tento zemědělský lid začal trvale přetvářet okolní krajinu, využívat bohatství, které mu nabízela. Bohaté nálezy z počátečního období slovanského osídlení pochází především z okolí Bošína, Sovenic, Mečíře i Křince.

S dalším rozvojem slovanské společnosti souvisí především výstavba hradišť a trochu neurčité kmenové rozdělení. V našem kraji jen obtížně hledáme odkazy na toto legendární období. Snad až do povodí Mrliny zasahoval vliv zličský, ale není vyloučen ani podíl Velkého Charvátska. V každém případě tu nakonec vládl kníže Slavník. Doba utváření českého státu a vliv této události na náš region se nechá sledovat jen v rozsahu obecných vědomostí. Byl tu ve své době správní celek pojmenovaný jako Havraňská župa podle hradu, který stál na břehu Mrliny několik kilometrů jižně od Křince. Teprve až od 13. až 14. století můžeme sledovat osídlení s majiteli jednotlivých osad a jejich částí.

KŘINEC byl farní vsí v roce 1352, zmínka o křineckém faráři je z roku 1359, ale o prvním majiteli máme zprávu až z roku 1369. V období do skončení husitských válek hospodařil v Křinci zemanský rodValečovských. Po nich se stal majitelem statku Jan z Ronova, který postavil na Kuncerberku hrad. Stal se zakladatelem rodové větvě Křineckých z Ronova. Křinec byl v držení jeho potomků ještě v roce 1565. V roce 1568 bylo panství  prodáno Kostomlatským z Vřesovic. V kupní smlouvě je poprvé Křinecuveden jako městečko (městys). Působení Kostomlatských bylo jen krátkou epizodou. V roce 1575 vlastnil kuncberské panství Jindřich z Valdštejna a na Dobrovici. Jeho syn Heník odešel v roce 1623 pro účast na stavovském povstání ze země. Křinec jako konfiskát koupil sice Albrecht z Valdštejna, ale po několika měsících vyměnil tento majetek za jiný s Adamem mladším z Valdštejna. Jeho synové tu vládli až do skončení třicetileté války.

V roce 1649 (1650) se dostalo kuncberské panství do rukou furlánského rodu hrabat Morzinů. Kraj byl po válce z větší části zničen, a tak nový majitel musel budovat svoje polabské sídlo téměř od základů. Tak, jak bylo navrženo a realizováno v té době, tak podstatná část zůstala až do dnešních dnů.Morzinové se stali zakladateli dnešní podoby městečka Křince a jeho okolí. Jejich vláda trvala až do závěru 18. století. V roce 1796 prodali svůj polabský majetek vojenskému podnikateli, svobodnému pánovi a plukovníkovi Jakubovi Wimmerovi.. Ten se zadlužil a v roce 1807 prodal vše svobodnému pánovi Morici Bethmannovi, majiteli bankovního domu ve Frankfurtu nad Mohanem. Jejich vlastnická práva skončila v roce 1945 uplatněním jednoho z dekretů prezidenta Beneše.

.

Poloha

přidat fotografie