Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Polský pramen (pramen) [7621]



Pramen nalezneme nad chatou Senebojka (SE NE BOJ) u vodárenské jímky severozápadně od Priessnitzových léčebných lázní.


Polští návštěvníci nechali tento pramen vystavět v roce 1869. Měl obdélníkový tvar a na mramorové desce oznamoval jeho jméno nápis: Polskie źródlo 1869. Přesně o devět let později nastal čas jeho první renovace. Mohylu pramene zpevnil beton, vrchol zkrášlil mramorový pomník. Horní část pomníku zdobila vyrytá zlacená šesticípá hvězda. Do oválu uprostřed pomníku namaloval neznámý umělec obraz čenstochovské madony (Matka Boźa Czestochowska), držící v náručí dítě. Do podstavce pak mistr kameník vytesal: Polskie źródlo 1878. V některých knihách se píše, že pod obrazem madony byl umístěn polský nápis: Módl sie za nami. Na původních kresbách a fotografiích však zmíněný text nenacházíme. Deska z roku 1869 byla později opracována do půlkruhu a zasazena do levého boku kamenné zdi, kde zůstala až do počátku devadesátých let 20. století. Protože místo hojně navštěvovali turisté a lázeňští hosté, vznikla nad Polským pramenem u Ferdinandova pramene dřevěná pergola. Ještě před druhou světovou válkou správa lázeňských ústavů o pramen pečovala, a však odsun sudetských němců v letech 1945 - 1947 vykonal své. Pramen téměř upadl v zapomenutí. Počátkem padesátých let 20. století zde prováděl průzkumy radioaktivity vody Rudolf Jirkovský, ale tento vodní zdroj nalezl téměř vychlý.


V roce 1961 Československé státní lázně Jeseník přemístily mramorovou část mohyly pramene asi o sto metrů níž k potoku, kde stála až do renovace v roce 2005. Tak vznikl tzv. Polský pramen 1961. Ze středu mohyly dělníci odtesali, patrně z ideologických důvodů, obrázek madony s děťátkem a opodál na velký balvan připevnili kamennou destičku s rokem této rádoby renovace a názvem jejího realizátora: Československé státní lázně Jeseník, 1961.


V roce 2005 došlo k totální restauraci tohoto vodního zdroje. Dobrovolníci Hnutí Brontosaurus Jeseníky opět přemístili mramorovou část pramene na původní místo, upravili zeď a okolí. Také zavedli vodu. V základu pak nalezli plechovou nýtovanou krabičku, ve které byl vzkaz polských návštěvníků lázní a Jana Rippera, že nesouhlasí s rozdělením a útlakem Polska a budou bojovat za jeho svobodu. Z místa je nádherný pohled na hřeben Hrubého Jeseníku.


  • POLSKÝ NÁZEV: Polskie źródlo
  • DALŠÍ NÁZEV: Polský pramen I, II (II resp. 1961)
  • ROK ZALOŽENÍ: 1869, 1961
  • STAV: Funkční pramen
  • Polský pramen je součástí Stezky Vincenze Priessnitze a naleznete u něj informační panel VIII. zastavení.


  • PÁR INFORMACÍ Z OPRAVY POLSKÉHO PRAMENE KTERÁ SE USKUTEČNILA V ROCE 2005


    Polský pramen patřil k jedněm z posledních neopravených pramenů v rámci malého okruhu naučné stezky Vincenze Priessnitze. Oprava byla ukončena druhý víkend v listopadu. Pramen byl slavnostně otevřen a posvěcen 13. 11. 2005 za účasti téměř stovky lidí. Akce se konala v duchu polské hrdosti, byla pojata jako „polská manifestace“. Příchozí byli dekorováni bikolórami v polských národních barvách, byla vztyčena polská vlajka, zazpívána polská hymna, pramen posvětil polský kněz.


    Dobrovolníci mohli zakusit mnoho nezvyklých a náročných prací: „klučení“ 120-tiletého smrkového pařezu, výkop 140-ti metrového příkopu na přívodní hadici na vodu – dovolím si zde napsat „dost drsným terénem“, výkop základů na zídku a následně její stavění, vožení písku v kolečkách i přes značné výškové převýšení, ruční míchání malty, výrobu sáněk na převoz pomníku a následně jeho ruční převoz, čištění mramorového pomníku a zlacení nápisu, atd.


    25.6.2005 - se pod pařezem vykopal „poklad“. Našla se krabička ze zinkového plechu, která obsahovala poselství Poláků z roku 1879 v jejich mateřské řeči. Přeložit jej pomohl soudní tlumočník Ing. Tadeusz K. Znění odkazu: „Současně Poláci shromáždění na Gräfenberku, vždy a všude protestující proti zločinu rozdělení jejich státu, stěžují se budoucnosti na neslýchaný útlak, kterému podléhá všechno, co je polské v moskevském a pruském záboru. Ale přes tento útlak věří ve vítězství spravedlnosti a osvobození jejich Vlasti a všichni jsou připraveni zemřít se slovy (na ústech): Ještě Polsko nezhynulo!“ Dále krabička obsahovala minci v hodnotě 10-ti grošů z roku 1840 a stužky v polských národních barvách. Nález byl odevzdán paní Mgr. Bohumile T. - Státnímu okresnímu archívu v Jeseníku.


  • A něco z čísel


    Na opravě pramene se podílelo 46 dobrovolníků (studentů, pracujících i nezaměstnaných) a sešli se z celé České republiky (Ústí nad Labem, Valašských Klobouk, Valašského a Velkého Meziříčí, Svobody nad Úpou, Suchdolu nad Odrou, Brna, Ostravy, Hlučína, Opavy, Grygova, Vítkova u Opavy, Vinařic, Sobotína, Šumperka, Jeseníku a Lázní Jeseník, Bernartic a Písečné) ale i z dalekých končin (Finska a Belgie).


    Na opravě pramene bylo odpracováno 14 pracovních víkendů (z toho 3 prodloužené), 18 pracovních dnů a přes 1044 dobrovolnických hodin.


    strana 1
        Vložení nových fotografií přidat fotografie





    • (c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
    Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)