Hořesedly (obec) [8441]

První zmínka o obci se v dochovaných materiálech objevuje již roku 1316. V této době ve vsi, která ještě nesla název Hořesedl, sídlil vladyka Jan z Hořesedel. V letech 1355-1418 ves náležela královské kapli Všech svatých na Pražském hradě. V roce 1420 ji pak císař Zikmund zastavil bratrům Hanušovi z Kolovrat na Krašově a Bedřichovi z Kolovrat na Libštejně. Oba bratři se však připojili na stranu husitského povstání, za to jim byl majetek Zikmundem zkonfiskován a nakonec zastaven dalším věřitelům.
        V průběhu 16. století byla při hořesedském dvoře postavena tvrz. Kdo byl jejím stavitelem bohužel s jistotou nevíme, mohl to být Mikuláš z Polenska, zvaný Polenec z Rakovníka, který Hořesedly držel do roku 1529, nebo jeho nástupce Jan Myška ze Zlunic. Po Myškově smrti postoupila královská komora roku 1568 Hořesedly dědičně Jaroslavu Libštejnskému z Kolovrat na Petrohradě. Od něho majetek v roce 1579 koupil Havel Hrobšický z Hrabčic na Kolešovicích. Ten panství spravoval ze svého sídla v Kolešovicích, hořesedská tvrz proto začala postupně pustnout. Nakonec zchátrala úplně a dnes po ní v obci nezůstaly žádné stopy. Ani přesně nevíme, v kterých místech stála.
        Havlův syn Zdislav Havel Hrobčický se na počátku 17. století připojil ke stavovskému povstání. Po jeho porážce v bitvě na Bílé hoře mu byly Hořesedly v roce 1623 spolu s dalším majetkem zkonfiskovány a následně prodány Janu Münichovi z Arzberku. Roku 1676 Hořesedly získal rod Wallisů. Na počátku 18. století byl ve vsi postaven v barokním stylu kostel sv. Vavřince. Sochařský oltář Ukřižování, který mu vévodí, byl zhotoven ve druhé polovině 18. století. Ve stejné době byla ve vsi umístěna také socha sv. Jana Nepomuckého.

Poloha

přidat fotografie