Opatov (obec) [8612]

V 1. st. po Kr. obepínal celé Čechy široký neproniknutelný les, který chránil území před nepřáteli. Proto zde bylo zakázáno zakládat osady. Teprve když benediktýny vystřídal na litomyšlském opatství ve 12. st. řád premonstrátů, přísné nařízení se začalo porušovat. Do nových osad byli zváni pracovití řemeslníci a sedláci z Německa. Kolonisté při převzetí pozemků zaplatili mírný poplatek jejímu držiteli, a protože museli změnit les na ornou půdu, byli na 16 - 20 let osvobozeni od daní. Každý nový usedlík dostal ve vesnici přídělem stejně velký díl půdy ( 180 - 200 měřic ).

První zmínka o počátcích osídlení kraje je již z r. 1167. Osada Opatov ( německy Abtsdorf ) byla založeno roku 1247, opatem Herrmanem z litomyšlského opatství ( proto Opatov ) jako obec s osadníky německého původu.

Za vlády Karla IV., v roce 1364 byl Opatov dokonce povýšen na městečko a obdržel znak ( původně na něm byl listnatý strom ). Ve 14. st. tady bylo vybudováno několik rybníků. Největší z nich, Hvězda, o rozloze 96 ha, nese název podle šlechtického znaku Alberta ze Šternberka. 

Husitské války se nevyhnuly ani Opatovu, kdy byl zčásti vypálen. Ale v pol. 16. st. zde bylo již 75 větších zemědělců. Za vlády Rudolfa II. byla v obci zřízena dvoutřídní škola ( r. 1596 ) a Opatov byl v tomto období centrem oblasti ( trhy, prac. příležitosti ).

Další pohroma pro obec přišla za třicetileté války, kdy část obce byla vypálena a vydrancována. Ve 2. pol. 18. st. byly východní Čechy dějištěm velkých selských povstání proti vrchnosti. Jednoho z nich se účastnil i rychtář z Opatova, Matyáš Peška. Spolu s ostatními vzbouřenci selského lidu vyvolali soudní proces, který sice trval 12 let, ale nakonec bylo rozhodnuto přiznivě pro "svobodné". Málokdo také ví, že Matyáš Peška zastával vysokou funkci ministra polí a orby v dobách Rakousko-Uherska. V letech1771 - 1772 propukl v oblasti z důvodu špatné úrody hladomor, kterému padlo za oběť mnoho lidí. Zajímavostí ale je, že se tady díky bídě začaly pěstovat brambory, které byly na litomyšlské panství dovezeny v r. 1688, ale využívaly se jen jako krmení pro dobytek.

Na přelomu 18. a 19. st. měl Opatov panský pivovar, 2 mlýny, panský statek, dům pro panské úředníky, myslivnu, palírnu, hospodu, poštu a školu, rozšířenou na 5 tříd. V roce 1910 měl 2090 obyvatel a znovu byl centrem regionu.

Po 1. sv. válce bylo v místním hostinci zřízeno kino ( r. 1922 ) a v roce 1924 postavena radnice. V období 2. sv. války byl Opatov součástí německých "sudet" a součástí obce byly osady Královec, Nový Rybník, Hvězda, Zádolka. Po vysídlení německého obyvatelstva po 2. sv. válce, přichází do Opatova čeští osídlenci, klesá počet obyvatel z 1900 na 1300, zanikají osady Nový Rybník a Královec, mnoho domů je zbouráno. V r. 1945 zde bylo 437 domů a v r. 1960  jen 254.

 V obci se nachází několik historických památek. V místě je starobylý kostel sv. Antonína založený v I. pol. 13. století. Věž v základně románská byla postavena kolem roku 1240 a kněžiště gotické z I. pol. 14. století. Dále se zde nachází kaple sv. Jana Nepomuckého postavena v r. 1722 farářem Matějem Peškem. Jedná se  o umělecko-barokní stavbu, která je významným článkem v dějinách architektury kraje. V obci je i několik sousoší pocházející z 18. a 19. století. Mezi historické památky patří i velmi stará pečeť farní s nápisem S. Antony Abbatis Villa Ecclesia. Tato pečeť mezi jinými je zvláštní svým neobvyklým tvarem (osmihran) a je uschována ve státním archivu.

V současné době má Opatov 1150 obyvatel a rozloha katastru je 3 000 ha. V obci je základní škola, pošta, mateřská škola, kulturní dům, několik obchodů, ordinace obvodní, dětské a zubní lékařky. 
Krajina Opatova i jeho širší okolí s rybníky, lesy, nabízí své půvaby ve všech ročních obdobích svým obyvatelům i hostům pro klidný pobyt v příjemném prostředí s turistikou, procházkami či houbařením.

Poloha

přidat fotografie