Edmundova soutěska

Dříve nazývaná Tichá nebo Dolní, skalnatý kaňon řeky Kamenice, poslední ze tří soutěsek na dolním toku řeky, východně od Hřenska. Její stěny tvoří strmé, často kolmé skalní stěny, vystupující nad úroveň hladiny do výšky 50 až 150 metrů, s dobře patrným kvádrovým rozpadem pískovců, některé balvany se sesuly na dno kaňonu. Původně zcela nepřístupná, koncem 19. stol. začaly z příkazu knížete Edmunda Clary-Aldringena nákladné úpravy, na kterých se podílelo 200 dělníků pod vedením italských odborníků. Dne 4.5.1890 byla soutěska slavnostně otevřena. V úseku, kde skály spadají přímo do vody, nahrazuje cestu plavba na člunech. Přístup z horního okraje Hřenska je pěšinou zprvu po levém, pak po pravém břehu Kamenice pod skalními převisy s třemi tunely ke splavu, nad nímž je dolní přístaviště člunů. Po vodě je možné urazit další úsek 960 m, na který navazuje pěší stezka po levém břehu k Meznímu můstku, odkud je možné pokračovat dál do Divoké soutěsky nebo vystoupit po schodech do Mezné. Nad soutěskou vystupuje řada skal se zajímavými útvary, např. Skalní rodina či Strážce.

Divoká soutěska

Je to hluboký skalnatý kaňon řeky Kamenice, navazující u Mezního můstku na Edmundovu soutěsku. Od Mezního můstku vede stezka k dolnímu přístavišti, další 450m dlouhý úsek přístupný jen na člunech (za poplatek, provoz v sezóně). Soutěska byla zpřístupněna v roce 1898.

Mezní můstek

Most přes Kamenici pod vsí Mezná na rozhraní Tiché a Divoké soutěsky, nejkratší spojnice vsí Mezná a Růžová. Přístup pouze pro pěší.