POPIS | MAPA | |
MAPA | CENÍK | |
PROGRAM / MENU | FOTO A VIDEO | |
KAM V OKOLÍ |
Název obce pochází pravděpodobně z původního slova starořeckého "o-chod-ja", "ochoza", "ochoze". Slovo znamenalo kus pozemku, odměřený na prodej nebo k osídlení. Když hranice pozemku mohl úředník pohodlně obejít, nazýval se pozemek "ochozem".
Roku 1351 se obec jmenovala Ochoz, roku 1379 Ochozie, roku 1386 až 1406 Ochoze, roku 1446, 1551 a později Ochoz, za Protektorátu německy Ochos.
Dějiny
V historických dokladech je poprvé jmenována roku 1351 (v ZDO I., 181, 199). Tehdy patřila malá vesnička k panství konickému a jeho majiteli byli bratří Adam a Jan z Konice. Roku 1379 vlastnili Ochoz bratří Štěpán a Ješek Kropáč z Holštejna. V letech 1607-1651 patřila Ochoz k panství laškovskému. Roku 1649 koupil statek ochozský s tvrzí a dvorem Jan Konický za Švábenic a ves se dostala do panství konického. Ale za krátkou dobu roku 1651 byla Ochoz v panství jeseneckém a jeho majitel byl premonstrátský klášter v Brně-Zábrovicích. V Ochozi mělo panství dvůr z ovčínem. Po zrušení kláštera roku 1784 převzal panství s Ochozí náboženský fond.
Ve znaku měla Ochoz na pečetníku z 18. století postavený obilný snop. Hlavní zaměstnání obyvatel bylo zemědělství.
Roku 1834 měla Ochoz se Střelnou 48 domů a 313 obyvatel, roku 1869 – 50 domů a 311 obyvatel, roku 1880 – 66 domů a 387 obyvatel, roku 1890 – 67 domů a 392 obyvatel, roku 1900 – 66 domů a 379 obyvatel, roku 1921 – 68 domů a 339 obyvatel, roku 1930 – 72 domů a 365 obyvatel, roku 1950 sama Ochoz 43 domů a 164 obyvatel, roku 1970 – 263 obyvatel.
Přifařena byla a je dosud do Konice. Přiškolena do roku 1822 do Konice, potom do Budětska. Roku 1874 byla zřízena škola v Ochozi. Škola byla zrušena v roce 1976 a děti dojíždějí do školy v Konici. U školy stojí kaple sv. Václava z roku 1884 a na křižovatce staré obchodní cesty, která vede ke Kladkám, stojí kaplička sv. Libora. Původní kaple z roku 1669 byla roku 1910 přestavěna. V údolí říčky Pilávky nedaleko bývalého ochozského mlýna a v sousedství restaurace vyvěralo několik pramenů tak zvané "Ochozské kyselky" s přísadou železitých sloučenin. V současnosti je však Ochozská kyselka jen v jedné studánce a ve špatném stavu.