Obec Těrlicko leží na svazích Těšínské pahorkatiny v nadmořské výšce 302 metrů v okrese Karviná asi 9 km západně od Českého Těšína. Obec tvoří tři dříve samostatné obce lemující tok řeky Stonávky: Horní Těrlicko, Dolní Těrlicko a Hradiště.
Správní území obce má výměru 2465 ha, obec má 4132 obyvatel.

Historie obce
Těrlicko patří k nejstarším obcím na Těšínsku. Podle některých materiálních nálezů by Těrlicko mohlo být staré kolem tisíce let. První písemná zmínka o Těrlicku pochází z roku 1229, Cierlitzko se připomíná spolu s obcemi Orlová, Doubrava, Chotěbuz, Záblatí a Žukov. Děje se tak v souvislosti se statky kláštera orlovských benediktinů, založeného roku 1227.

První zmínka o tzv. Jaskovické panské krčmě nad Stonávkou je z r. 1268. Krčma sloužila po několik desetiletí jako strážnice. V roce 1682 vyhořela. V r. 1429 byla zaznamenána přítomnost husitských posádek. Husitství ale nezapustilo hlubší kořeny. 17. století bylo ve znamení přítomnosti ozbrojených oddílů - ruských vojsk, poté švédských a dánských a nakonec polských, když polský král Jan Sobieski táhl na pomoc Vídní obklíčené tureckou armádou. Z té doby se dochovaly v Těrlicku polské mince. Většinou přítomnost ozbrojenců přinášela obyvatelstvu nemoci, bídu a utrpení.

Roku 1705 byla postavena dřevěná školní budova v údolí Stonávky. O 15 let později byla postavena první obytná zděná budova tzv. "Kohutovka" z pálené cihly. Pruská vojska krále Bedřicha dobyla v r. 1741 Těšín. Na zpáteční cestě se Prušáci utábořili v obci Těrlicko. Rok 1742 přinesl občanům Dolního Těrlicka svobodu - vykoupili se u pána z Tluků a stali se svobodnými osadníky. V roce 1863 se jim podařilo vytvořit svobodnou obec bez robotných povinností.

Po rozhodující bitvě "tří císařů" u Slavkova (1805) se ruská vojska na ústupu zastavila v Těrlicku. Přivlekla do obce choleru, následkem níž zemřelo několik desítek obyvatel. V době neúrody (1845 - 1848) byla postavena hladová zeď, která obklopovala ovocný sad hraběte Larische a rotundovou věž.

Novodobé dějiny jsou ve znamení budování a válečných konfliktů. V r. 1907 byl založen Dělnický dům. V r. 1908 byla založena ochotnická požární jednotka. 28. 7. 1920 bylo Těrlicko přičleněno k Československu. 1921 - byla otevřena česká škola. 1926 - v Horním Těrlicku dochází k parcelaci majetku hraběte Larische. 1. 10. 1938 - Těrlicko bylo obsazeno polským vojskem a přičleněno k Polsku. 1. 9. 1939 - Do obce vtrhla německá fašistická vojska. 3. 5. 1945 Dolní a Horní Těrlicko bylo osvobozeno jednotkami 81. střelecké divize plukovníka Tětěnka.

Původní Těrlicko se rozkládalo kolem řeky Stonávky. V roce 1953 bylo rozhodnuto o vybudování přehradní nádrže, která měla zásobovat okolní doly a hutě užitkovou vodou. Se stavbou bylo započato 1.7.1955, práce skončily v roce 1961. Velká část obce musela být zatopena. Současně se stavbou přehrady probíhala výstavba sídliště, které se stalo novým centrem. V době výstavby patřila její 617 m dlouhá a 25 m vysoká sypaná hráz mezi největší svého druhu v Evropě. Jezero je dlouhé 6,5 km a má plochu 227 ha. V současné době má Těrlická přehrada funkci zásobní, hygienickou, rekreační a retenční.

1.2.1964 - Horní a Dolní Těrlicko spojeno v jednu obec. 1.1.1975 - Integrace obcí Těrlicka a Hradiště v jeden správní celek.

Památky, kultura a sport
K nejvýznamnějším historickým památkám patří Jaškovská krčma, Larischův zámek, letohrádek, sousoší sv. Jana, kostel sv. Vavřince a památník letců.

Kulturní život obohacuje kulturní dům a tradiční společenské akce, kino Svoboda, dvě knihovny a naučná stezka "Těrlické mokřady".

Sportovní život je také bohatý: dlouholetou tradici má fotbalový klub, Sokol - šachisté, cvičení jógy, TJ Lavina - turistika, kondiční cvičení žen, volejbal, florbal. Na Těrlické přehradě aktivně pracují tři sportovní kluby: Jachting Těrlicko, Klub vodního lyžování a Klub sportovního potápění. V blízkosti nádrže se nacházejí tři veřejné pláže, loděnice s půjčovnami loděk a sportovních potřeb. Největší atrakcí se stal vlek pro vodní lyžování, který je jediným zařízením svého druhu na Moravě a ve Slezsku. Kromě klubu vodního lyžování provozují na přehradě svou činnost dálkoví plavci a dva oddíly jachtařů. Rozšířeno je zde rovněž rybaření a sportovní rybářství na mimopstruhové vodě a působí zde mezinárodně úspěšný klub sportovního potápění.

V okolí přehradního jezera je řada ubytovacích a stravovacích kapacit - veřejná tábořiště, autokempy, dětské chatové tábory, rekreační zařízení a desítky soukromých chat.