K obci Zlonice jsou přidruženy Břešťany, Lisovice, Tmáň a Vyšínek.

V roce 1988 bylo historické jádro Zlonic vyhlášeno za ochranné památkové pásmo.

V roce 2005 obec oslavila 300. výročí povýšení na městečko.

Vedení obce se podařilo vyřešit dlouholeté problémy: přivaděč vody a čističku, plynofikaci, přístavbu základní školy, nové byty v nástavbě zdravotního střediska i částečnou opravu fasády barokní fary. Fungují soukromé obchody i obchodní dům, Dům pečovatelské služby i soukromí lékaři, pošta. V obci je také mateřská školka. Velké továrny a Státní statek částečně nahradili soukromí zemědělci, živnostníci a menší soukromé firmy (SPEED PRESS -reklamní předměty, f. Libovický - výroba nábytku, AGRO - sklad a rozvoz hnojiv, ANIMO - výroba vepřového masa).

Historie:
Sever Slánska tvoří lehce zvlněná krajina s údolími potoků. V této oblasti leží městečko Zlonice 223 m n. m. s počtem 553 domů a 2 300 obyvateli. Podle pravěkých nálezů bylo Zlonicko osídleno již v době předhistorické. Osud osady určovala obchodní stezka, která tudy procházela. V roce 1352 se připomíná kostel Nanebevzetí P. Marie a tvrz vystavěná v blízkosti kostela pro sídlo zlonické vrchnosti. Zlonice byly zbožím královským. V historických pramenech se dovídáme, že v roce 1576 byl nově vystavěn dvůr s hradem Štáf. Zástavní držitelé hradu se střídali. V roce 1525 byl knihovním majitelem vsi i zámku Ondřej Taťka z Kuřího, jehož dcera Anna se v roce 1555 provdala za Václava Valkouna z Adlaru. V roce 1705 byly Zlonice povýšeny na městečko. Poslední Valkoun panství zadlužil a roku 1721 kupují městečko Kinští z Vchynic a Tetova. Největší rozkvět Zlonic nastává za Filipa Kinského, kdy byl vystaven Nový kostel Nanebevzetí P. Marie, sochy na mostě, špitál a fara. Kinským patřilo celé panství až do roku 1924, kdy byla provedena první parcelace pozemkového majetku.

Rozvoj průmyslu v 19. století zasáhl též Zlonice. Byly zde dvě cihelny, cukrovar, koželužna, pivovar, továrna na kancelářský nábytek a železniční stanice, která rozvoji průmyslu a obchodu velmi napomohla.

V městečku se nachází významné kulturní památky. Především již jmenovaný děkanský kostel vystavěný v letech 1727 – 1735, fara, která byla postavena podle plánů I. K. Dientzehofera, bývalý Špitál z roku 1745, dnes sídlo Pamáníku Antonína Dvořáka, Varhaníkovna s pamětní síní věnovanou mořeplavci a cestovateli, ale především rodáku Eduardu Ingrišovi. V obci se nachází i železniční muzeum, kde je možné zhlednout expozici zabezpečovací techniky.

V obci jsou tři menší stavební firmy, sklad mlékárny, truhlářství, pekařství a pokrývačská dílna. V roce 1988 bylo ve Zlonicích vyhlášeno ochranné pásmo historického jádra.

Zlonicko bylo osídleno už v době předhistorické. Ves Zlonice s kostelem a tvrzí je doložena v roce 1318. Na rozvoji zemědělské obce měly velký podíl dva rody: Valkounové (1544 -1707) a Kinských (od r.1721).
Rod Valkounů: Erb je shodný s erbem někdejších pánů Zlonic - Žerotínů, s kterými byli spřízněni. Bohuchval Valkoun z Adlaru nechal přestavět tvrz Štáf (Stauf- staroněmecky skála) počátkem 17.stol.na renesanční zámek (na nádvoří je jejich rodový znak), obnovil faru a školu, postavil špitál pro chudé. Díky poslednímu členu rodu byla ves Zlonice roku 1705 povýšena na městečko se všemi příslušnými právy.
Rod Kinských: Toto období přineslo hospodářský a kulturní rozkvět: vznik několika továren, které využívaly železniční křižovatky, v letech 1727 - 1744 přebudování chrámu Nanebevzetí Panny Marie, roku 1745 postavení nového špitálu pro chudé (čp.20, nad vchodem je rodový znak Kinských), podle plánů K.I.Dientzehofera byla v letech 1750 až 1753 postavena fara.