Vesnice byla osídlena odedávna, její existence je poprvé písemně doložena v roce 1208, když ves vyměnil olomoucký biskup Robert s Orfanem synem Gothardovým. V té době zde stál kostel, fara a škola. Za biskupa Bruna ze Schauenburka (1245-1281) při organizaci lenního zřízení byla značná část vsi proměněna v biskupská léna. Jejich existenci dokládá k roku 1292 existence biskupského notáře Jindřicha z Tuřan. V letech 1280 – 1290 byla zhotovena soška Madony, která dala vzniknout tuřanské poutní tradici.

Ve 14.století se připomínají leníci - např. Pešek Šancl z Tuřan, Beneš z Tuřan, Ješek z Tuřan, Bohuněk z Tuřan a jeho synové Petr a Jan. Tato malá léna se trvale neudržela a řada jejich vlastníků postupně skončila mezi poddanými sedláky.

Roku 1388 zastavil biskup Mikuláš některé statky, mezi nimi i modřické zboří včetně Tuřan, moravskému markraběti Joštovi. Roku 1403 tuto zástavu držel Heralt z Kunštátu a v letech 1411-1418 Mikuláš z Mochova. Biskup Tas z Boskovic potom roku 1465 pronajal Tuřany, Holásky, Chrlice, Modřice, Šlapanice, Újezd a statky probošta u sv. Petra (Přízřenice a Cejl) Matěji Rajsnarovi.