Archeologické nálezy svědčí o pradávném osídlení Podbrdska. K tomu ke nutno připojit nález z roku 1925 ve Svinařích, kde pod zámeckým parkem na poli parcelní číslo 106 vyorali rozpadlou šedou nádobku s protlačovaným hořejším okrajem, ve které byla půlka bronzového kroužku. Orba odkryla ještě další tři nádobky. Na "Žlábku" objevili další dvě baňky se zesíleným dnem. Byly obloženy kameny. Uvedené nálezy řadíme do doby bronzové, tj. zhruba 1800 - 900 let před naším letopočtem.

Nejstarším dokladem o příchodů Slovanů do tohoto kraje jsou jména jednotlivých osad. Nejstarší jsou jména rodová (rod Všeradův - Všeradice, rod Vlencův - Vlence). Později osady dostávaly jméno podle polohy, zaměstnání obyvatel, vlastností nebo událostí. Typickým příkladem jsou Svinaře (chovatelé vepřů).

Druhá verze je, že se zde pěstovalo víno a z vinařů se léty ustálilo "svinaři" a odtud Svinaře. Období devátého a desátého století přineslo velké změny ve vývoji lidské společnosti. Místo společného rodového vlastnictví se prosadila forma soukromého majetku jednotlivých rodin. Předáci rodů se zmocnili velké části polí dobytka i budov, jiným dali méně jiným více a některým nic. Všechny pak nutili pracovat na svém. Tak vznikla venkovská šlechta, která si po vzoru knížat přivlastňovala co se dalo.

Oblast Podbrdská byly podřízena župě Tetínské, tedy knížatům Přemyslovským. Na Tetíně v roce 921 byla zavražděna Ludmila, v této době vládl Václav (svatý). Pro orientaci je tu časová vláda Přemyslovců v této době: Václav (svatý) do roku 935  Boleslav I 935 - 967  Boleslav II 967 - 999  Boleslav III 999 - 1002  Vladivoj 1002  Jaromír 1003  Boleslav Chrabrý 1004  Jaromír 1004  Oldřich 1012  Jaromír 1033  Oldřich 1034  Břetislav 1034  Spytihněv II 1055  Vratislav II 1061 (v této době došlo k osídlení a založení Svinař ) Listina týkající se Svinař je z roku 1088.

Vyšehradský kostel má v zakládací listině z tohoto roku zapsáno 80 osad a mezi nimi jedno popluží se Svinařem Uzdíkem. V roce 1271 manželka krále Přemysla Otakara II, dala královna Kunhuta klášteru křížovníků s červenou hvězdou vesnice na Podbrdsku: Všeradice, Suchomasty, Drahlovice, Chodouň, Krupnou, Radouš, Vižina a Svinaře. Na základě těchto údajů a jiných souvislosti lze usoudit, že už v jedenáctém století existovala naprostá věršina nynějších osad, některé již možná na přelomu desátého a jedenáctého století. Vyplývá to z faktu, že na katastrech obcí Liteň, Korno, Všeradice a Svinaře byla lidská sídliště již před tisíciletím o čemž svědčí archeologické nálezy.

Vývoj majetkového a hodnostního rozlišování šlechty byl uspíšen v době vlády krále Václava I (1230-1253). Tehdy se vytvářely obrovské pozemkové majetky někerých šlechtických rodů, ale i krále a církve. Venkovští páni si staví pevnější sídla před vzdálenými nepřáteli, ale i z obavy z vlastního lidu. Vznikají tvrze nebo malé hrady. Na liteňsku byly tvrze ve Všeradicích, Borku, Litni, Svinařích, Skuhrově, Podbrdech, Vinařicích, Měňanech, Korně, Bykoši, Vlencích, Koněprusích, Suchomastech a Bělči. V Litni, Svinařích, Suchomastech a Vlencích byly tvrze přestavěny na zámky. I ve Svinařích tvrz stála na místě, kde je dnes zámeček. Některé rody odprodávaly dvory s vesnicemi a jiné je zase skupovaly za účelem scelení panství. Na liteňsku se vyskytovaly i dílčí vsi, které necelistvost panství ještě více prohloubily. Týkalo se to z určitém období Všeradic, Litně, Svinař i dalších. Na příklad v roce 1650:  Liteňské panství - Liteň, Vinařice, Měňany (6 čísel), Hodyně a Svinaře (2 čísla) majitel Kunata Jaroslav hrabě z Bubna  Karlštejnské panství - mimo ostatních vesnic i část Svinař majitelé Havlovští z Říčan  Suchomastské panství - kromě jiných vesnic i Svinaře (9 čísel), majitel Vilém z Talmberka Pro srovnání stav v roce 1848, před zrušením vrchnostenských úřadů:  Svinařské panství - Svinaře, Halouny, Lhotka a Hodyně majitel Antonín Opplt V průběhu celé historie Svinař se vystřídalo mnoho majitelů, kteří značně ovlivňovali život obyvatel a hodně ovlivňovalo jejich postavení ve šlechtické, ale i mocenské hiearchii.

Svinařská tvrz bývala po staletí sídlem vladyků ze Svinař. Tento rod Litovských ze Svinař, kteří se také psávali - páni na Všeradicích a z Litovic měli ve znaku býčí hlavu. Roku 1358 je uváděn proslavený Bořivoj ze Svinaře jako spoludržitel Všeradic a pán na Lochovicích. Bořivoj se svým bratrem Zachařem, který žil ve Všeradicích se vzmohli v době Václava IV (1378-1419). Zachař byl purkrabím Pražského hradu a Bořivoj se stal předním rádcem krále. Za věrné služby dostal v zástavu řadu českých měst, mezi nimi roku 1394 i Beroun. Bořivoj byl s diplomatickým posláním od Václava IV v českých Bavořích, kde byl 15 vladařem. Jeho poslání končí v roce 1399, do Svinař se již nevrací. Roku 1401 byl majitelem Svinař Albrecht a později Vojslav ze Všeradic o němž jsou záznamy z let 1406 a 1408. V dalším období až do roku 1462, byla tvrz se vsí majetkem Jana z Landštejna, který na čas zastavil část Svinařského statku Bořiívojovi z Lochovic. Vdova po Janovi, Kateřina tento majetek vykoupila zpět. V roce 1464 po její smrti dostal majetek Svinař od krále pan Ondráček z Tišňova. Zanedlouho je opět jiný majitel.

V registrech soudu komorního ze dne 29.4.1475 je uváděn spor mezi Bohuslavem ze Svinař, štolmajstrem královským a Janem písařem od desek královských. Roku 1483 je majitelem Svinař Jan Beškovec z Proseče. Registr soudu komorního poznamenává 1.7.1497 o sporu mezi Bohuslavem ze Svinař a malostranskými měštany o dluh "jejich souseda". Záznam 7.12.1498 v listinách Jindřicho- Hradeckých se uvádí,že Bohuslav Litovský ze Svinaře měl řadu majetkových sporů, které jsou v soudních registrech zaznamenány. Zemřel v roce 1503. Od této doby rozhodoval ve Vinařích Jindřich Berka z Dubé a později Václav ze Svinař.

Z dopisů Zdeňka Lva z Rožmitálu existuje dopis psaný na Pražský hrad 18. ledna 1516 panu Zdislavovi Berkovi z Dubé a z Lipého a vladykovi panu Václavovi Litovskému ze Svinař. Z uvedeného vyplývá, že Svinařští vladykové byli dlouho v nejvyšších královských službách. Nežili však většinou v rodné vsi a tak svinařské hospodářství nikterak nevzkvétalo. V soupisu majetku z roku 1571 se uvádí, že tvrziště a ves jsou "pusté".

V roce 1706 jsou Svinaře odprodány ke Všeradicům a o šedesát let později byly znovu odděleny a jako zvláštní statek odprodány rodině z Haasburků. Od nich koupil Svinaře v roce 1814 Jan Nádherný, kterého v roce 1825 vystřídal hospodářský rada Jan Oppelt. Tento majitel celé hospodářství značně povznesl.

V roce 1857 nyvý majitel Karel Eduard Brož, ten prodává v roce 1864 svinařský statek rodu Bachofenů z Echtu za 350.000 zlatých. Ze všech majitelů byl nejlepší hospodář byl JUDr.Karel Bachofen z Echtu. Stará tvrz byla přestavěna zámek, ve kterém byla zřízena i kaple zasvěcená svatému kříži. Statek měl svůj pivovar, lihovar a flusárnu. Ke konci století tyto závody zanikly a zůstal pouze mlýn a cihelna. Od Bachofenů z Echtu zakoupila v roce 1900 svinařský velkostatek rodina Khalerů.

V dobách poddanství patřily ke svinařskému statku - ves Svinaře (59 usedlostí), ves Lhotka (14 chalup, včetně poplužního dvora), ves Halouny (39 čísel) a ves Hodyň (15 domů). Svinařský katastr měřil v roce 1918 744 ha. Z toho 101 ha lesa, 522 orné půdy, 29 ha neplodné půdy, 44 ha luk, 36 ha zahrad a 12 ha pastvin. Katastrální trati mají názvy - Na průhonu, Hrubčinka, pod Vinicí, Za rybníkem, Na Slatinách, Na hrůdku, V Seminách, V doubí, Na Syrečku, V okrouhlíku, Pod Bečváří a jiné. Co se týče obyvatel není známo kolik jich žilo před třicetiletou válkou, ale je jisté, že dlouholeté boje, hlad, bída a mor v roce 1680 dovršily zkázu vesnice. Farní registřík z Litně uvádí, že už v roce 1538 zde bylo kromě vrchnostenského dvora 11 zemědělských usedlostí a k tomu četné rodiny podomků. Podle toho byl odhad obyvatel cca 150. Jména lidí - sedláci - Mach, Staněk střední usedlosti - Myka, Tomek, Jarolím ostatní (menší) - Jan Bartoloměj, Petr a Pečenej, Komej, Nevole Roku 1678 jsou uváděna jména hospodářů - Tomáš Křížek, Tomáš Nosek, Václav Ondráček, Na Hendrychovském, Pavel Výsada, Ondřej Michálek, Kamenický, Na Pyskatém a Václav Sýla Škola ve Svinařích je od roku 1816, nová je od roku 1882-1885.

Vybudováním nové školy byly vytvořeny podmínky pro další rozvoj společenského života. Do roku 1918 zde vzniklo přes 10 různých spolků. Ve Svinařích žilo 395 obyvatel v 62 domech.