Jméno obce „Šumvald“ nezapře svůj německý původ, ač obec byla vždy ryze českou – ať již jde o historii středověkou či historii novou. Z historického pohledu byl dlouhou dobu Šumvald obcí panskou, až později poddanskou. Za zakladatele rodu Pánů ze Šumvaldu lze považovat Oneše z Čistého Slemene, jehož jméno nesou již zmíněné a široko známe křupky, nyní v Šumvaldě vyráběné. První doložené zprávy o pánech ze Šumvaldu jsou v listinách z roku 1287, kdy již zmiňovaný Oneš z Čistého Slemene vystupuje jako významný zemský a zeměpanský hodnostář – komoří zemského soudu olomouckého. Jeho šlechtický přídomek (z Čistého Slemene) se stal později základem „německého jména“ Šumvald. Totiž adjektivum čistý bylo u starých Čechů synonymem dnešního adjektiva krásný , německy schön. A druhá část přídomku Slémě (slemeno) označovala ve staroslovanštině trám ve hřbetu střechy, v přeneseném významu hřbet – též zalesněný kopec (srovnej v dnešní slovenštině znamená slovo hora les.) Lze tedy vydedukovat jméno Oneš z Krásného Lesa. Poněvadž se v 13. století valila Moravou první vlna německé kolonizace, začal se náš Oneš podepisovat také Oneš ze Schönwaldu A jméno obce Šumvald bylo na světě. Původně panský charakter obce dokládají i místní názvy, dodnes živé, zejména u starších občanů: Panský vrch, Tvrzesko. Páni ze Šumvaldu si vytvořili kolem svého sídla větší majetek. K šumvaldskému panství v polovině 14. století patřily vesnice Šumvald, část moravské Libiny (tzv. Stránka), Břevenec, Plinkout, Mirotínek, část Rudy, tvrz Rabštýn a zaniklé obce Tenčín a Marková. Zajímavé je a ze starých listin, soupisů majetku a osadníků, vyplývá, že celé panství šumvaldské bylo české. Ryzí českost si Šumvald podržel i v nejtěžší době nových dějin, v období nacistické okupace, kdy po Mnichovu byl přidělen k Sudetám. Přes úpornou snahu nacistů, včetně zabírání českých statků a jejich obsazování tyrolskými Němci, se nepodařilo obec poněmčit. A ještě jedna poznámka k tomuto historizujícímu exkursu. Hlavní motiv na erbu Pánů ze Šumvaldu nabízí k úvaze možnou souvislost s později nejslavnějším šlechtickým rodem na Moravě, Pány ze Žerotína, neboť erb mohl měnit, např. doplňovat pouze vladař, nikoli sami držitelé erbu. Základ erbu Pánů ze Žerotína je téměř totožný s erbem Pánů ze Šumvaldu.

V obci rozvíjí svou činnost několik zájmových organizací. Z nich nejvýznamnější jsou dvě sportovní organizace a to Sportovní klub Šumvald s oddílem kopané (v současnosti velmi úspěšným), s oddílem asociace sportu pro všechny a s oddílem ledního hokeje. Svoji prioritu vidí SK Šumvald v práci s mládeží. Po roce 1989 došlo k obnovení Tělocvičné jednoty Sokol Šumvald, která rovněž úspěšně pracuje, ať jde o práci s mládeží, oddíl mažoretek nebo i oddíl žen. Dlouhou tradici v obci má střelecký sport, na který je zaměřen Hanácký svaz technických sportů v Šumvaldě a organizace Českého střeleckého svazu. Také obě střelecké organizace vidí těžiště své činnosti v práci s mládeží. Šumvaldští střelci propagují jméno obce na soutěžích v celé České republice. Sami pořádají soutěže, jež jsou zapsány v celorepublikovém střeleckém kalendáři. (Šumvaldská diabolka, Mistrovství – Přebor - Moravy). V obci rozvíjejí svou sportovní i obecně prospěšnou činnost dva hasičské sbory, Sbor dobrovolných hasičů Břevenec a Sbor dobrovolných hasičů Šumvald, z nich se podle účasti a umístění v nejrůznějších soutěžích jeví jako úspěšnější hasičský sbor v Břevenci. Je na místě připomenout ještě také Myslivecké sdružení Šumvald a Český červený kříž.

Šumvald si cení svých významných rodáků. Patří k nim předčasně zesnulý básník obrozenské doby Aleš Balcárek, jehož Jan Neruda nazval zhynulou nadějí. Balcárek nejenže psal vlastenecky orientovanou poezii, ale byl národním buditelem v plném významu těchto slov. Organizoval národní tábory lidu a jako plamenný řečník burcoval lid po celé Moravě k odporu proti rakouské státní moci a bojoval za národní jednotu Moravanů a Čechů ve společném boji. Hudební veřejnosti je známo, že ze Šumvaldu pocházeli rodiče významného hudebního skladatele Franze Lehara. Sám skladatel žádal obec o vystavení domovského listu. V životě obyvatel Šumvaldu hraje velkou roli kultura. A to kultura vlastní i kultura do obce importovaná. Na jejím organizování se společně podílejí kulturní komise obecního úřadu, místní knihovna, základní i mateřská škola. Jde při tom již o tradiční pořádání vánočního koncertu, výstavky výtvarných prací dětí i dospělých, také již tradiční velkou tělovýchovnou akademii. Základní škola a kulturní komise ZP,a.s., pořádají pro své zaměstnance a další občany zájezdy do divadla v Olomouci. Z kultury importované stojí za to připomenout činnost Kruhu přátel hudby Šumvald, jenž každým rokem pořádá 10 koncertů vážné hudby, kterou přímo v Šumvaldě interpretují nejpřednější hudební umělci České republiky, kteří získali hudební vavříny nejen v Evropě, ale vlastně na celém světě, včetně zámoří. O životě v obci jsou občané pravidelně informováni měsíčníkem Šumvaldské noviny. Vedle základních informací z obecního úřadu a informací z místního sportu jsou zde tištěny též články z historie obce, připomeňme zde seriál o historii kostela sv. Mikuláše a dříve též zápisy pamětníka a neoficiálního kronikáře obce, nyní již zesnulého pana Jana Kouřila aj. Šumvaldské noviny vydává Obec Šumvald, redakci a výrobu obstarávají učitelé.

V obci poskytuje základní vzdělání místním dětem Základní škola Šumvald. Nyní má 206 žáků v devíti třídách. O jejich výchovu a vzdělání pečuje celkem 14 pedagogů, převážně s vysokoškolským vzděláním. Střední vzdělání mládež získává na středních školách a středních odborných učilištích převážně v Uničově, zčásti též v Litovli, Šumperku a ve Šternberku. Předškolní výchovu a vzdělání poskytuje Mateřská škola Šumvald. V současnosti má zapsány 74 žáky. Jedna její elokovaná třída pracuje také v Břevenci. Obec a vůbec místní veřejnost má ke svým školám pozitivní vztah. To neplatí pouze o současnosti, ale bylo tomu již v dávné minulosti. Vždyť historie školy v Šumvaldě se již píše 334. rok, od roku 1666! Nejprve to byla škola bilingvní (dvojjazyčná), neboť k českému Šumvaldu byly tehdy přiškoleny i okolní menší německé obce. Od roku 1883 pak již byla v Šumvaldě škola ryze česká.

Rodilí občané Šumvaldu mají ke své obci vřelý vztah, pro nějž je příznačný zdravý patriotismus, který udržoval soudržnost obce zejména v těžkých dobách.