Obec Bojanov se nachází v malebném údolí řeky Chrudimky, mezi přehradními nádržemi Seč a Křižanovice, v nadmořské výšce 428 m.
 

Patří k nejstarším obcím v Železných horách, neboť se připomíná již roku 1126, kdy náležela benediktýnskému klášteru ve Vilémově. Od roku 1329 byla součástí panství Jindřicha z Lichtenberka. V 15. století připadl Bojanov k hradu Oheb. O století později, roku 1564, je uváděn jako městečko, kterému náležel městský znak, na němž je zobrazen stříbrný meč a stříbrný klíč v červeném poli. Městskému charakteru odpovídá i původní zástavba situovaná do tvaru náměstí s kostelem uvnitř.      

V minulosti byl Bojanov významným centrem duchovní správy. Původní farní kostel ze 14. století byl ze 14. století byl roku 1730 přestavěn do barokní podoby s bohatou freskovou výzdobou. Je zasvěcen sv. Vítu. Součástí památkově chráněného kostelního areálu je dřevěná zvonice a fara z 18. století, ohradní zeď s bránou a kostnicemi. V budově fary byla i místní škola, která později přesídlila do radnice a roku 1932 do nově zbudované měšťanské školy.

V polovině 19. století měl Bojanov téměř 400 obyvatel. Základním zdrojem jejich obživy bylo zemědělství, domácí tkalcovství a vyšívání prádla.

Do správy obce Bojanov náleží obecní části Holín, Horní Bezděkov, Hořelec, Hrbokov, Hůrka, Kovářov a Petrkov, které vznikaly od 14. do 16. století jako lesní návesní vsi. Dodnes si zachovaly původní sídelní charakter a zčásti i tradiční zástavbu. Dokládá ji i původně gotický kostel sv. Václava v Hrbokově. K zajímavým venkovským doplňkům náleží především ojediněle pojaté pozdně renesanční sousoší Nejsvětější trojice z roku 1676 v osadě Holín. 
 

V současnosti trvale žije v Bojanově a obecních částech 700 obyvatel.