Český Jiřetín byl založen roku 1592 jako dřevorubecká osada. Jeho prvním majitelem byl Jiří z Lobkovic - od něj byl pravděpodobně odvozen také původní název obce. O dalším vývoji osady máme bohužel pouze velice málo zpráv, jisté však je, že vývoj obce, stejně jako život jejích obyvatel (původně téměř výhradně dřevorubců) byl vždy úzce spjat s potokem a vodou vůbec. Dosti podstatným zdrojem obživy místních obyvatel se později stalo např. plavení dřeva po Flájském kanále, vybudovaném již v roce 1535 (podle jiných údajů v letech 1624-29). Tento kanál začínal u malé lovecké chatky za obcí Fláje a přes Český Jiřetín pokračoval do sasské obce Clausnitz, ústil do Freibergské Muldy. Nedaleko Freibergu se pak splavované dřevo spalovalo na dřevěné uhlí. Větší část roku voda kanálem netekla, plavilo se jen za vysokého stavu vody a plavení trvalo jen 8-14 dní.Dalšími činnost, která skýtala obživu zdejším obyvatelům, byla také výroba dřevěných hraček a suvenýrů.

Roku 1760 si zde nechal hrabě E. P. Waldstein - Wartenberg postavit lovecký zámeček, a protože si měl vzít princeznu z rodu Lichtenštejnů, nazval jej Lichtenwald,tento název tak měl vyjadřovat spojení obou rodů. Tento zámeček sloužil vrchnosti při lovu tetřevů, jelenů a jiné zvěře, později se stal myslivnou a loveckou chatou - tomuto účelu slouží v podstatě dodnes.

V 1. polovině 19. století byla v obci uvedena do provozu továrna na lepenku, od roku 1882 byla k pohonu jejích strojů využívána i voda z Flájského kanálu, který od roku 1872 již plavebním účelům nesloužil. Konec 19. století byl v celé zemi ve znamení rozvoje kulturního a společenského života, kdy se zakládalo množství nejrůznějších spolků a organizací a pořádala se řada kulturních i jiných akcí. Ani Český Jiřetín se v této době nestal výjimkou a i zde tak bujel čilý společenský život. Spokojenosti a dobré společenské náladě však udělal přítrž rok 1914 a s ním příchod první světové války.

Válka lidem přinesla velké strádání a bídu. Materiál (jako např. kostelní zvony), koně a různé naturálie byly odváděny na válečné účely, na potraviny a některé zboží byly vydávány lístky, s přibývajícími léty již lidé poznali i hlad… Ke všemu začali zdejší muži odcházet na frontu a někteří se již nevrátili… Konečně přišel rok 1918 a s ním i konec války.

Život v obci se pomalu vrátil do starých kolejí a všeobecný rozvoj a nové budování lidem daly zapomenout na válečné útrapy. Tento čas uvolnění a znovu nabytého klidu však neměl trvat dlouho. Ve třicátých letech svět zasáhla hospodářská krize, nezaměstnanost prudce rostla a lidem se opět začalo dařit hůř. V roce 1938 pak nacistické Německo obsadilo Sudety a krátce nato vypukla druhá světová válka. Její průběh se od války předešlé mnoho nelišil. Opět bída a strádání, opět strach a bezmoc, tentokrát však ještě posílené hrůzou nacistického teroru. Květen roku 1945 byl pro celou zem obrovskou úlevou.

V letech 1954 - 63 probíhal na Flájském potoce výstavba Flájské přehrady. Hlavním úkolem tohoto unikátního technického díla (jedná se o jedinou pilířovou přehradu v ČR) je zásobovat Teplicko a Mostecko pitnou vodou. Během stavby přehrady byla zatopena obec Fláje, z níž byl do Českého Jiřetína přestěhován unikátní dřevěný římsko-katolický kostel sv. Jana Křtitele, pocházející z roku 1563. Tento kostel byl nejprve v roce 1962 na přesun připraven, aby byl v roce 1969 přestěhován na dnešní místo. V roce 1995 zde byla dokončena rekonstrukce interiéru, ve kterém byla umístěna i zajímavá expozice, dokumentující život v Krušných horách.

Český Jiřetín je dnes vyhledávaným horským střediskem, nabízejícím svým návštěvníkům po celý rok řadu zajímavostí a služeb. V zimě si zde na své přijdou i milovníci zimních sportů, jimž zdejší lyžařské středisko nabízí 3 sjezdovky a 3 vleky, které jsou v provozu i ve všední dny. Běžkaři se pak mohou ze střediska napojit na Krušnohorskou lyžařskou magistrálu. V posledních letech v obci podnítil hraniční přechod do sousedního Německa i větší podnikatelské aktivity - v centru obce, pár kroků od hranice, je stánková tržnice.