Katastr obce se rozkládá v jihozápadní části chráněné krajinné oblasti Poodří, samotný Jeseník leží severozápadně od Nového Jičína. Dnešní Jeseník nad Odrou zahrnuje celkem pět vesnic, které se postupně spojily a sice v roce 1957 se k Jeseníku nad Odrou připojily Hrabětice, v roce 1975 Polouvsí a v roce 1976 Blahutovice a Hůrka.

Obec Jeseník nad Odrou byla založena v tzv. "moravské kolonizaci" ve 12. století Rajhradským klášterem. V roce 1169 daroval olomoucký kníže Bedřich dosud neosídlené území kolem Hranic, tedy i území Jeseníku nad Odrou, tomuto klášteru.

V roce 1201 byl tento kraj věnován klášteru Hradisko u Olomouce a tím přešel k panství hranickému. Je zde poprvé jmenována říčka "Jessennicie", není však jasno, zda ve vztahu k Jeseníku. Pravděpodobné však je, že uvedený tok byl nazván podle již založené osady. Ve 14. století patřila pánům z Kravař. V roce 1383 ji Vok z Kravař prodal i s rychtou olomouckému kanovníkovi Vilému z Kortenlangenu, který ji před r.1399 podstoupil světícímu biskupovi Mikulášovi. Jméno obce se vyskytuje již ve dvojím znění: Jasenice i Jessenyk.

K prvému proniknutí německého vlivu došlo tedy již ve 13. a 14. století, kdy byl vylidněný kraj po vpádu Tatarů a Kumánů znovu kolonizován. V roce 1406 - 1481 je obec v rukou pánů z Kravař a v trestním řízení /1406/ je uváděn název "Gesnyk njemeczki".

Další vlastníci" 1595 - Václav Adam Podštátský z Prusinovic, /prvé záznamy o počtu usedlíků: 58 obyvatel z toho 5 Čechů/, 1599 Bohuš ze Zvole, 1616 evangelík Adam Šťastný Žampach z Podštejna /zúčastnil se horlivě povstání/, 1639 Ludvík Tharoulle / v té době byl připojen statek Vražné/, v polovině 17. století páni ze Zvole, 1684 Jiří Kraštof-svobodný pán z Opruskova, 1685-1800 rod pánů z Wittenu a Andlernu, 1800 hraběnka Truchsess-Zeil-Frauenburgová, 1821 dr. Valentin Laminet z Opavy, 1831 František Hubert rytíř Stucker z Meiersdorfu, 1835 Emanuel Julius Roger de Resseguier markýz z Miremontru, 1848 Maxmilián Viktor d Hamoncóurt 1851 Ferdinand Zinner z Vídně, 1892 jej zdědila Karolína z Cischini. Tato jej předala svému synovci Jindřichu Stecherovi, který byl majitelem až do roku 1945.

Zachoval se urbář statku z r.1650. Páni z Witten založili směrem k Hůrce kolonii Wittenberk, která byla zrušena kolem r. 1818 /údajně pro pych v panských lesích/. Hospodářské proměny po třicetileté válce lze určit z tzv. rektifikačních akt a komisí. R. 1667, dne 28.9. je v protokolu komise zaznamenáno, že v Jesweníku Německém bylo 18 velkých sedláků, kteří měli 22-24 měřic polí, 8 tříčtvrtěsedláků s 15-21 měřicemi, 14 polosedláků po 15 měřicích a 21 malosedláků neb chalupníků "kteří nic nevysejí a osm se jich rovná jednomu sedláku". Dohromady všech 61. Podle revisitačního protokolu z 1.7.1676 bylo celkem 58 sedláků a z tzv. Fassionstabely zur Rektifiziérung z r. 1749 je vidět, že sedláci měli již větší rozlohu polností a jediný ze vsi / na č. 9 / i 2 měřice lesa. Při vizitaci r. 1755 byli v Jeseníku Německém 3 držitelé statku /65-60 měřic/, 9 pololáníků /58-54 měřic/, 25 půlláníků /38-31 měřic/, 3 čtvrtláníci / 22-16 měřic/ a zahradníci. Domkářů bez polností bylo 17.

Roku 1848 náležely k statku vsi Jeseník a Dolní Vražné. Po zrušení roboty byly provedeny volby starosty, radních a obecního zastupitelstva společně se statkem Vražné.