První písemná zmínka o obci pochází z roku 1287. Král Václav II. v listině datované 2. června 1278 souhlasí, aby Záviš z Falkenštejna směnil vesnice Stadilce (Stádlec) a Křídu s Jindřichem z Rožmberka za jiné vesnice. Ve vesnici byla tvrz, patrně chráněná vodním příkopem. Tvrz byla ponechána jako dolní trakt nynějšího zámku. V roce 1459 prodal Rožmberk vesnici i s pozemky spolu s Dobronickým panstvím. V roce 1533 se stávají majiteli Stádlce Vítové ze Rzavého. Na začátku 17. století byla ve Stádlci tvrz, poplužní dvůr, pivovar s krčmou a dva ovčíny. Celá ves byla v roce 1622 vypálena císařským vojskem a teprve po třech letech se mohlo opět začít řádně hospodařit. Po třicetileté válce je Stádlec prodán za 20000 kop míšeňských Johaně Kateřině Hozlaurové.[3] Od roku 1700 je ve Stádlci škola, obec se v roce 1865 stala městysem. Od roku 1878 působí v obci Sbor dobrovolných hasičů. Na konci 19. století měl Stádlec 111 domů, ve kterých žilo 699 obyvatel, z nich bylo 63 židovského vyznání. Pro jejich náboženské potřeby byla v obci vybudována synagoga. V obci byly dva mlýny. K místnímu zámku patřil pivovar a lihovar  Městysem prochází žlutá turistická stezka, začínající na nádraží Malšice, pokračující přes Dobřejice a Stádlecký most do Stádlce. Odtud stezka směřuje dále na severozápad velkým lesním komplexem do Sepekova.