Obec Salačova Lhota se skládá ze tří samostatných částí. Jedná se o samotnou obec Salačova Lhota a osady Velká a Malá Černá. Obec leží přibližně 7 km severně od města Pacova, na západním okraji Českomoravské vysočiny, pod nejvyšším vrcholem v okolí - Strážištěm.

Z historie obce

O obci Salačova Lhota jsou historicky doložené zápisy z roku 1407, kde je uváděna s přídomkem "Salaczowa Lhota", později pak "Lhota pod Strazisstiem" roku 1643 též "Lhota Pudilowa". Od roku 1654 se ustálil název dnešní - Salačova Lhota, někdy se objevilo "Salašova". Název "Lhota" vznikl v období, kdy bylo třeba osídlovat nová místa. Lidé, kteří se v takových místech usídlili, byli do určité "lhůty" osvobozeni od všech poplatků.
K obci Salačova Lhota patří ještě osady, nyní části Malá Černá a Velká Černá, které jsou vlastně historicky starší. První zmínky o těchto vsích se vyskytují v záznamech z roku 1316. V roce 1842 je uveden název "Grosz Černá" a "Klein Černá" nebo "Dwory". Původní název byl "Črmná", což značí červená.
Na katastru obce Salačovy Lhoty však existovala ještě jiná ves, která byla vlastně předchůcem zdejší obce. Jedná se o zaniklou ves Moravčice. Poslední zmínky o této vsi jsou roku z roku 1529 a v roce 1554 je v záznamech zmínka, že bratři a synové Mikuláše, řečeného Chmatal z Pacova, prodali bratřím ze Lhoty pod Stražištěm pustý poplužní dvůr s polem, řečeným "Morawscžicí" u vsí Lhoty pod Strazisstiem ležící.
Tato ves byla velmi malá, nacházela se u dnešního č.p. 24, na místě dodnes nazývaném "Na Zámku" a parcele severně od ní. Vesnička zanikla po ohni, poněvadž ještě počátkem tohoto století se nacházely při orbě na těchto pozemcích ohořelé předměty.
Vesnice Salačova Lhota v minulosti nebyla vesnicí jednotnou. Část obce náležela panství pacovskému, část lukaveckému a část byla svobodnická, což znamená, že patřila přímo pod pravomoc krále. Část svobodnická se postupně zvyšovala a v roce 1848 patřila pouze 3 čísla popisná k pacovském panství.
Svobodníci byli lidé, kteří nepodléhali vrchnosti. V roce 1551 dokonce kupují Albrecht z Černé a Dušník ze Lhoty od majitele pacovského panství, Oldřich Španovského z Lisova, Lhotu pod Stražištěm. Svobodníků bylo ve zdejší obci, ale i v okolí více. Nemuseli robotovat, na svých pozemcích mohli volně lovit ryby, zvěř. V době války však museli králi poskytovat potah, přípřež a válečné potřeby. Měli své zvláštní řízení, byli rozděleni na čtvrti, které spravovali vrchní starší svobodníci.
V Salačově Lhotě byl vrchní starší svobodník pan Jan Ignác Kletečka, který přemístil své sídlo do Obrátic, kde spravoval I. Bechyňskou a II. Čáslavskou čtvrť svobodnickou. Vnuk tohoto kletečky, Emanuel Kletečka byl dokonce členem Zemského sněmu českého a v říšské radě. Zemřel asi v roce 1900, byl majitelem Obrátic, nájemce dvorů Slavětína a Říšnice.