Obec Střítež (podle starších pramenů též Stříteř) se nachází na jižním svahu příkrého hřebene táhnoucího se podél toku říčky Nedvědičky od západu od Dolní Rožínky východním směrem k Nedvědici. Nejvyšší vrcholky okolních kopců dosahují výšky téměř 600 m n.m.Ves leží odpradávna na hranici pásu lesů a obdělávané zemědělské půdy, z čehož povstalo i její jméno Střítež.Střítež náleží mezi obce starobylé, její první historicky zmiňovaní majitelé - sourozenci vladyckého rodu Vrchoslav, Filip a Markéta ze Stříteže jsou uváděni již v roce 1356, tedy v době vlády císaře a krále Karla IV. Obec tedy musela existovat již před tímto datem, podle dohadů asi půl století.O sto let později, roku 1452 však již získává Střítež koupí Jan z Pernštejna, čímž se obec stává na několik století součástí Pernštejnského panství, v jehož držení se vystřídala řada rodů, od pánů z Pernštejna, přes Adama Licka z Rízmburka, Kathrýny z Katharu, Liechtenstein-Castelcorny, Stockhamery, rod Schröfflů z Mansberka až po hraběcí rod Mitrovských z Nemyšle. Ještě v průběhu 16. století však žili potomci původních vladyků píšících se ze Stříteže, ačkoli majetek ve vsi již žádný nedrželi. Jejich znakem byl s největší pravděpodobností znak shodný se znakem vladyků z Pavlovic - štít se třemi jablky.Za třicetileté války byl celý kraj silně vypleněn švédskými vojsky, která neúspěšně obléhala nedaleký hrad Pernštejn, takže ještě v roce 1675 čítala Střítež jen 15 osedlých domů, v roce 1790 bylo domů 21, v nichž žilo celkem 163 obyvatel, v roce 1834 bylo domů 33 s 284 obyvateli a v roce 1900 domů 37 a jen 221 obyvatel. Všichni se hlásili k českému jazyku a katolické víře. Dnes čítá obec 57 domů ale pouze 102 stálých obyvatel. Řada domů slouží v současnosti k rekreačním účelům.Do dnešních dnů se původní zemanská tvrz nezachovala, lze však důvodně předpokládat, že se nacházela v místech dnešního statku s č.o. 1. Z nejstarší zástavby se do dnešních dnů zachoval, i když v částečně upravené podobě, jen roubený dům č.o. 4, všechny ostatní domy prošly pozdějšími přestavbami.Ve středu obce stojí kaplička se zvonicí, zasvěcená Duchu svatému. Stavba nese stopy tzv. selského baroka, nedaleko kapličky je budova bývalé školy z roku 1853, dnes sídlo obecního úřadu s kulturní síní sloužící veřejnostiNedaleko obce se nachází i několik málo tzv. smírčích kamenů, většinou památek na historicky doložené tragické události uplynulých staletí.V obci působí od roku 1885 Sbor dobrovolných hasičů.