Osada náležela k měřínskému proboštství a bývala zastavována třebíčským klášterem. Od roku 1559 byl Zadní Zhořec (dříve Zhoř Malá) u panství zhořského. Podle zhořského (Stránecké Zhoře) Urbáře z roku 1695 bylo v Zadním Zhořci v té době 14 gruntů, 1 mlynář, 2 chalupníci a 2 podruzi. Od roku 1729 až do roku 1848 patřila osada majitelům meziříčského panství .V roce 1861 skoro celá osada vyhořela. Při obnově obce došlo k nové zástavbě západním směrem. Obec měla tehdy 4 samoty : 2 mlýny, pazdernu a domek u Záseky.