Obec Břestek se nachází ve Zlínském kraji, necelých 10 km západně od Uherského Hradiště. Leží na úpatí Chřibů v nadmořské výšce 238 m v malebném údolí Zlechovského potoka. Nachází se na spojnici mezi obcemi Buchlovice a Velehrad, obcemi s nejvýznamnějšími památkami regionu. Je oblíbenou chatařskou oblastí chřibského předhůří.

Obec je členem sdružení Mikroregion Buchlov a Region Slovácko.

Obec má 777 obyvytel, z toho 179 důchodců. Obec provozuje Dům s pečovatelskou službou.

Historie:

Břestek je stará osada, v níž již po roce 1140 kostel spytihněv(s)ký vlastnil 4 popluží. Roku 1389 držel obec Bohuš ze Sazovic, po jehož smrti se rozdělili o ves jeho děti Jan ze Sazovic a Anna, manželka Václava z Morkovic. V letech 1408 až 1411 vlastnil ves Václav z Mozkovic královským dáním. Václavův syn Milota předal v r. 1464 Břestek Mikuláši ze Žákovi a Jindřichovi z Buchlovic. Anežka ze Žákovi přijala na Břestek jako společníky své syny Jiříka, Prokopa, Mikuláše, Hynka a Jana Buchlovické z Domamyslic, leč v r. 1538 držel ves Hynek Podstatský z Prusinovic a pak město Hradiště, které v r. 1549 předalo ves Mikuláši st. Buchlovickému z Domamyslic. Po jeho smrti v r. 1551 jeho synovci Petr, Jiřík a Mikuláš Buchlovičtí z Domamyslic odevzdali Břestek Janovi Dánskému z Domamyslic a od té doby náležel k buchlovickému panství.

Podle urbáře v r. 1611 bylo v Břestku 44 usedlíků, z nichž bylo 7 půlláníků, 6 čtvrtláníků a 31 podsedníků. Z půllánu se platilo o Jiřím 1 zl. A za odůmrť 3 gr., o Václavu stejně, a 1 slepice, na robotě vycházelo 6 půldnů oračky, dva dny ženní roboty, 1 den rubání dřeva a dva dny odvážení dříví k pivovaru a hospodyně předala 4 klubka panské příze. Celkem dostávala vrchnost z obecních gruntů 29 z. 14 gr. 4 den., z odůmrtě 8 zl. 24 gr., 44 slepic na naturáliích, oračky 88 dní, roubání dřeva 44 dní, odvážení dříví 20 dní. Kromě toho poddaní dávali za odúmrť a místo šenkování panského vína ročně 20 slepic a za pastvu vepřů v lesích 17 gr. Vinohradů tu bylo 119 achtelů, z nichž vrchnost dostávala 1 bečku 5 věder a tři mázy zemního a desátku 10 beček. Roboty neměli přesně vyměřeny, museli robotovat, kolik se uznalo za vhodné.

Útrapy 17 století (1604,1624) vyvrcholily v r. 1643, kdy byla obec vypálena, a v r. 1663, kdy částečně lehla popelem, Obraz hrůz ukazuje i lánový rejstřík, podle něhož v r. 1656 bylo pouze 20 usídlených a 24 pustých gruntů. Podle druhé lánské visitace z r. 1669 se shledalo z 18 osedlých 5 pololáníků, 6 čtvrtláníků, zahradník a 6 domkářů bez polí. Nově osedlé byly dva čtvrtlány, zůstávalo 22 starých poustek domkářů bez polí a přibyly od r. 1656 dva nově pusté a zahradník bez polí, kteří utekli. Byly tu také vinice, z nichž 46 a ¼ achtelů bylo obdělaných a 75 achtelů pustých. Vinice se rozkládaly ve dvou horách, Hlavina a Stránská. Naprostá většina polí byla naopak obdělána.Obraz obce se značně zlepšil v 18. století. Podle tereziánského katastru se tu shledalo 383,5 měřice orné půdy, 19,6 měřice zahrad, 136,5měřice vinohradů a luk na 32 fůr sena, tj. 3  lány 34/64 lánů. Na počet chudiny a na vzrůstající sociální diferenciaci ukazuje, že z obce robotovalo 6 půlláníků s dvěma koňmi 3 dny v týdnu, 8 čtvrtláníků dvěma koňmi 2 dny v týdnu, 14 podsedníků jedním pěším 3 dny a 29 podruhů jedním pěším 1 den v týdnu, čili robotou bylo povinno 57 usedlíků.

Podle olomoucké matriky tu bylo v druhé polovině 18. století 330 dospělých a 103 dětí česky mluvících.Obec půlletně platila vrchnosti 18 zl. 12 kr. dávala 34 slepic, 720 vajec a ženy předly 192 liber příze.V r. 1843 byla v provozu vrchnostenská palírna kořalky, produkující 120 věder pálenky, vrchnostenská hospoda a mlýn. Obyvatelstvo si vypomáhalo prací v lesích jako dřevorubci.

V druhé polovině minulého století vyklučením vyrostla uprostřed lesů osada Chabaně. Především se pěstovalo obilí ( v I. tř. výnos 16 měřic pšenice, 18 měřic žita, 19 měříc ječmene a 22 měřic ovsa, 130 měřic brambor), dále pícniny, ve vinicích se získalo z jitra v I tř. 14 věder, ve II. tř. 12 věder středně kvalitního vína.

Obec proslula svým hrnčířstvím a kamenářstvím, které bylo v rozkvětu v 18. a 19. století. Ještě v posledním období bylo známo kamnářství rodiny Hánové, které vyrábělo i jiné keramické výrobky. Zaměstnávalo mezi dvěma válkami 6 dělníků. Menší starý mlýn, připomínaný již v 16 století jako vrchnostenský, byl na začátku druhé světové války zrušen a už nebyl obnoven.Celkový katastr obce obnášel v r. 1900 1406 ha, z nichž 354 ha připadalo na pole, 40 ha na louky, 18 ha na zahrady, 34 ha na vinice, 36 ha na pastviny a899 ha na les, v obci se chovalo 35 koní, 259 kusů skotu a 98 vepřů.

Do katastru obce zasahovaly dva dvory. Dvůr Buchlov byl o výměře 135 ha a náležel Berchtoldům, byl v nájmu bratří Mayů. Při parcelaci v r. 1923 bylo z něho 43 drobných rolníků v Břestku přiděleno 19 ha. Z velehradského velkostatku, který v poslední době vlastnil Katolický podporovací spolek a byl rovněž v nájmu bratří Mayů, zasahovala do katastru část, z níž dostalo při pozemkové reformě 17 místních občanů 5,50 ha půdy. Za první republiky pracovalo v obci mláticí družstvo.

Elektrický proud slouží občanům od r. 1946, místní rozhlas od r. 1951. Raiffeisenka – spořitelní a záloženský spolek – vznikla v r. 1904.Obec utrpěla průchody pruských vojsk v r. 1866 a vniklou choleru, která skosila 17 osob. Je znám cholerový hřbitůvek. Z obce odcházeli do světa pokrývači, zedníci a tesaři, jichž bylo takové množství, že ještě v r. 1924 byli v každém domě, ti přinášeli do obce pokrokové sociální myšlenky a ustavili v r. 1901 místní sociálně demokratickou organizaci, z nich většina v r. 1921 přešla do KSČ, která za první republiky si uchovala silnou pozici.

Sociálně demokratická strana zůstala v obci i nadále početná. Prvenství si uchovávala lidová strana, která o ně soupeřila se stranou agrární. Farou obec náležela k Buchlovicím, s nimiž sledovala své osudy.

V obci je kaple Sedmibolestné Panny Marie z počátku 19. století. Ve školní zahradě je socha sv. Jana Nepomuského.Také školou náležela obec k Buchlovicím. Škola v obci vznikla v r. 1821, později ZŠ 1.-5. ročník, dnes zůstala jen mateřská škola. Nová školní budova byla v obci postavena v r. 1935, v níž je umístěna též mateřská škola. V osadě Chabaně, náležející k Břestku, je budova školy jednotřídní škola-expozitura, postavená v r. 1910. Žáci vyšších ročníků navštěvovali od roku 1921 měšťanskou školu v Buchlovicích, od r. 1946 v Tupesích.

Až do okupace vyvíjel činnost odbor Národní jednoty (1910). DTJ od r. 1933, Dobrovolný hasičský sbor od r. 1921, Sportovní klub od r. 1944.V době okupace skrývali obyvatelé na Chabaních ilegální pracovníky. V koncentračním táboře zahynul 1 občan.Obec byla osvobozena 30 dubna 1945 rumunskými jednotkami. Při osvobozování obce, kterýžto boj trval 22 hodin, padlo 6 rumunských vojáků. Němci ztratili 9 mužů.V r. 1949 hospodařilo zde 210 zemědělských usedlostí, z nichž 33 bylo do 0,5 ha, 54 do 1 ha, 58 do 2 ha, 50 ho 5 ha, 15 do 10 ha. Od r. 1947 bylo v provozu strojní družstvo.

JZD se ustavilo 20. listopadu 1950  s 54 členy 6 ha půdy. Na většinové bylo rozšířeno v r. 1957, po dvou letech pracovalo se 129 členy na 249 hektarech zemědělské půdy, z nichž 170 hektarů bylo orné půdy a 79 ha luk a pastvin. V r. 1960 došlo ke sloučení s družstvem Tupesy v JZD 1. máj. Obojí v r. 1974 se připojilo k JZD Zlechov. Lesy náležejí pod polesí Velehrad a lesní závod Buchlovice.

Po stránce zdravotní náležel Břestek po  Buchlovice, od r. 1965 ke zdravotnímu středisku v Tupesích. V r. 1950 z 243 domácností patřilo k dělnictvu 104 k ostatním zaměstnancům 14, k zemědělcům 52, k živnostníkům 17 a k důchodcům 56 osob.

Turisty dodnes vábí tak zvané břestecké skály, vynikající svou monumentalitou. Malebný skalní útvar se stopami prehistorického osídlení. V obci byly starší i mladší neolitické nálezy.

Od r. 1980 společný Národní výbor s Buchlovicemi, kde se nachází i matrika ( od r. 1660). Od roku 1990. je Břestek opět  samostatnou obcí.  Pozemkové knihy jsou vedeny od r. 1736. Vývoj názvu obce: Přestat 1131, Brzistek 1389, v Břestku 1409, Brzestek 1437, Brzestek – Břestek 1872.Obec má pečeť na pravé straně hrozen a na levé kosíř z roku