Modrá - vesnice, v níž život lidských komunit sahá podle stále novějších nálezů několik tisíc let před Kristovo narození. Nálezy ručně hnětené keramiky s čarami a nehtovými vrypy, pálené a s hrubým zrnem, svědčí o pobytu dávných zemědělských kultur (asi 5.000 let př.n.l.) a jsou též neklamným svědectvím jejich zručnosti a vynalézavosti. Totéž platí o pozdějších uživatelích hrnčířského kruhu a plavené hlíny.

Do naší doby se dochovalo též několik pozoruhodných stavebních památek. 4 km severně od obce se nachází kamenný útvar "Králův stůl" - s největší pravděpodobností součást pravěkého slunečního kalendáře, jenž byl v pozdější době kamenem hranečným a dokonce zde podle pověsti odpočinul na poč. 13. stol. král Přemysl Otakar I.

Na jižním okraji obce najdeme památku z epochy Velké Moravy, jejíž význam je nezměrný - pozůstatky (základy) kamenného kostelíka z přelomu 8. a 9. století, s největší pravděpodobností vystavěného salzburskou (křesťanskou) misí.
Tento kostelík, jehož poloha - 3 km od Veligradu (dnes Starého Města) - svádí k domněnce, že zde kázali Cyril a Metoděj, je možno považovat za jednu z nejstarších kamenných staveb na území našeho státu.

V rozmezí10. až 13. století končí významnější osídlení v nejbližším okolí obce. Po vybudování velehradského kláštera se osada na místě dnešní Modré s Velehradem sloučila a stala se jeho hospodářským zázemím. V místě dnešní obce ležely rybníky, které byly zdrojem obživy obyvatel kláštera. Na okolních úbočích se nadále nacházely jen ovčárny (ve znaku obce stojí beránek).

Až kolem roku 1786 legislativně vznikla obec Neudorf, dnešní Modrá. V nejčerstvější kapitole novodobých dějin obce probíhá od roku 1991 Program obnovy venkova (POV), jenž je úzce spjat s revitalizací krajiny. Tento POV je uskutečňován v určitých bodech společně s obcí Velehrad (s níž byla Modrá vícekrát násilně sloučena a zpětně odtržena).

Jedná se o pokus (dle návrhu architektů M. Klementa a P. Todorova) o komplexní řešení, které má uvést v soulad celý systém od zástavby, historie, ekologie, tvorby krajiny až po tradice, zvyky a duchovní život obce, která dnes čítá 650 obyvatel. Cílem snahy obecního zastupitelstva je nenásilně navázat na vymírající kulturní tradice, postupně dotvářet obraz obce a jejího okolí ve vzájemném souladu lidové architektury s přírodou.

Aby život obce byl opravdu bohatý a plnokrevný, je třeba se zabývat tradicemi a zvyky, z nichž některé dodnes žijí, jiné však zanikly a jen stěží se jej daří obnovit (pálení Morany, Klepání po dědině a vodění Jidáše, Velikonoční pomlázka, Mikuláš, Vánoční strom, roznášení světla z Betléma do obydlí starších a nemocných lidí, Maškarní bál na ledě apod.). Některé společenské akce, jako například Josefovský košt a cimbálem, pou»ová zábava, beseda u burčáku, Vinobraní, Fašank, Pochovávání basy, se už začínají stávat novou tradicí v životě obce. Návrat k tradičním hodnotám a ke staletími osvědčenému způsobu života souvisí úzce s revitalizací krajiny. Modrá měla to štěstí, že její poloha na úpatí pohoří Chřibů neumožnila v posledních 40 letech devastaci takového stupně, jak ji bohužel můžeme často vidět v okolní krajině. I tak je toho potřeba napravit až bolestně mnoho.
Nejdůležitější realizace:

• Zatravnění ploch, které byly nejvíce poškozeny erozí
• Postupná obnova bývalých polních cest s výsadbou zeleně
• Vybudování nových rybníků a mokřadů, jež brání povodním a příznivě ovlivňují klima obce
• Vytvořením vhodného prostředí vznikla téměř přírodní rezervace, kde se objevují ledňáčci, volavky, čápi černí i různí vzácní obojživelníci včetně čolků. V rybnících byly vysazeny ryby, o jejich chov se stará obec.