Při datu první zmínky (999) je ves dána Boleslavem II. do správy kláštera sv. Kiliána na Ostrově. Tehdejší obyvatelé Hvozdnice byli povinováni klášteru dodávkou dřevěného uhlí. Někdy kolem počátku 13. století však je ves uváděna již v majetcích rodu Benešoviců. Roku 1310 je však Hvozdnice zpět v majetcích kláštera sv. Kiliána na Ostrově. V průběhu husitských bouří, někdy kolem roku 1420 se ves dostala do majetků Jakoubka z Řitky a to především proto, že ostrovský klášter byl husity dobyt a vypálen. Dědicové Jakoubkovi drželi ves až do roku 1657, kdy opat ostrovského kláštera vykoupil ves zpět a Hvozdnice se tak stala opět majetkem tohoto kláštera benediktinů. Nutno však dodat, že tehdy se jednalo již jen o status kláštera, neboť vlastní objekty byly zničeny povodní v roce 1529. V roce 1785 byl ostrovský klášter, stejně jako mnoho jiných, patentem Josefa II, zrušen a hvozdnické zboží bylo převedeno do majetků Královské koruny a spojeno se slapským panstvím. V majetcích státu zůstala ves až do roku 1825, kdy ji zakoupil Karel Krob z Weidenheimu s celým slapským panstvím. K další změně majitele vsi, či spíše řečeno zdejšího hospodářského dvora, došlo až roku 1891, kdy je zakoupena hrabětem Bedřichem z Wesphalenu a Fürstenbergu od nějž roku 1917 získali část zdejšího zboží bratři Matysovi z Nové Hraštice. Obcí prochází žlutá TZN od Štěchovic k zastávce ČD Bojov.