V údolí na horním toku Kalenského potoka se nachází souvislá zástavba obce Dolní Kalná s místní částí Slemeno. Její název bývá spojován s vodou zdejšího potoka, zkaleného vždy po dešti typickou červenou hlínou. V okolí se nalézají zkameněliny v kamenouhelných lupcích a malachit s azuritem. Na Rovních se nacházejí krásné mechové acháty, ametysty, záhnědy a křišťály. Nejstarší zpráva o Kalné, zmiňující zdejší farní kostel, je již ze 14. století. Prvním známým majetníkem obce byl Petr ze Zásady. Od roku 1372 byla Kalná a okolní obce majetkem benediktinského kláštera ve Lhotě. Po zničení kláštera husity roku 1424 získal celý klášterní majetek Hynek Krušina z Lichtemberka, tehdejší pán hradu Kumburk. Roku 1454 koupil toto území král Jiří z Poděbrad, který ho postoupil Valdštejnům. Roku 1688 se Kalná a okolní vsi stávají až do roku 1796 majetkem hraběcího rodu Morzinů. V 18. století začaly snahy o rozdělení obce na Horní a Dolní Kalnou. K úřednímu rozdělení došlo roku 1849 za panství knížete Karla Rohana. V roce 1976 se obce sloučily a v roce 1990 se opět osamostatnily. Obyvatelstvo, které bylo vždy převážně české, se živilo hlavně zemědělstvím. Po vzniku textilní továrny v Dolní Kalné začali převažovat dělníci.

Nejvýznamnější památkou Dolní Kalné je kostel sv. Václava, prvně zmiňován roku 1352. Za Žižkova tažení roku 1424 byl kostel pobořen. Za Václava z Valdštejna v roce 1609 byl postaven nový renesanční kostel na místě zbořené gotické stavby, který byl předán českým bratřím. Zde kázal i J. A. Komenský. Barokní přestavba a výstavba věže byla provedena roku 1723 v době, kdy panství vlastnil Hrabě Václav z Morzinu. Nejcennějším uměleckým předmětem vnitřního vybavení kostela je dřevěná Madona z r. 1350, památným je i malý a velký zvon z let  1522 a 1565 a varhany z 18. století.

V okolí obce je přirozeně rozmístěno velké množství pískovcových soch, božích muk i smírčí kříž z roku 1719. Malebné roubené chalupy patří k obrazu krkonošského podhůří. V obci  pobývaly i významné kulturní osobnosti. Kalná je dějištěm románu spisovatele J. K. Šlejhara – Vraždění. Zdejší harmonickou krajinu si oblíbil i známý krajinář Podkrkonoší František Kaván.

Dnešním návštěvníkům slouží sportovní a rekreační areál s koupalištěm, vyznačené cyklotrasy a v zimě běžecké lyžařské trasy. Za nádhernými pohledy na panorama Krkonoš se vydejte na svahy Paldusova kopce (496 m n. m.) a Rovně (471 m n. m.). Dlouholetou tradicí je každoročně pořádaný turistický pochod „Noční výstup na Sněžku za východem Slunce“ a tradiční dolnokalenská pouť.

V současné době se obec rozrůstá o nové mladé rodiny, a to především v důsledku pominutí důvodů pro kdysi zamýšlenou výstavbu vodní nádrže Vestřev. Rozvoj zaznamenává podnikatelská sféra, zvyšuje se také zájem občanů o celkové dění v obci.