Kdy přesně byly Horní Dubňany na dnešním místě založeny, nevíme. Poloha dnešních Horních Dubňan je dána úpatím Velkého kopce, ležícího ve výšce 352 m n. m. Tento kopec je o 40 m vyšší než střed dnešní obce, rozkládající se na svahu mělké prolákliny, kterou protéká bezejmenný potok ústící do říčky Rokytné.

První písemná zpráva o Horních Dubňanech pochází z　roku 1279. Posledního dne měsíce srpna toho toku vydal olomoucký biskup Bruno ze Šauenburku pergamenovou listinu, jež je psána středověkou latinou a pokud jde o typ písma, gotickou kurzívou. Listina má rozměry 21 x 11 cm a její pravost je potvrzena oválnou biskupskou pečetí z　včelího vosku o rozměrech 6 x 4 x 0,5 cm, která je k　listině připevněna nitěnou šňůrou.

V　citované listině se uvádí, že “dědictví a patronátní právo v　Dubňanech” spolu s　filiálními kostely v　Dukovanech a Bohuslavicích (obec, která stávala u hradu Templštejn a zanikla ve 13. století) patří “navěky spolu s　desátky templářskému řádu.

Z　latinského výrazu templum pochází i český výraz templáři. Rytířský řád templářů vznikl v　roce 1119 na ochranu křesťanských poutníků v　Palestině. Na Moravu přišli templáři za českého krále Václava I. v　roce 1243. Nad řekou Jihlavou si vybudovali asi v　roce 1381 hrad nazvaný Templštejn (dnes zřícenina).

Papežskou bulou (listinou) z　roku 1312 byl templářský řád zrušen a jejich majetky byly přiřčeny johanitskému řádu, v　případě Horních Dubňan pak komendě johanitského řádu ve Starém Brně. Papež Kliment V. se téhož roku (1312) obrátil na českou šlechtu s　výzvou, aby byla nápomocna johanitským hodnostářům v　přebírání tohoto dědictví. V　Českém království toho bylo obzvláště třeba, neboť za vlády prvního lucemburského krále Jana bylo v　zemi dost zmatků.

Ve zmíněné pergamenové listině z　roku 1279 je naše obec nazývána DUBIN (dnešní Dubňany bez rozlišení na Horní a Dolní). Nejde o ojedinělý název pro lidská sídla v　českém jazykovém teritoriu. V　Čechách toto jméno náleží čtyřem lokalitám, na Moravě jde o tři – Dubňany u Hodonína, Horní Dubňany a Dolní Dubňany. Podle Dubňan na Moravě (není uvedeno v　kterých) se psaly nejen dvě méně významné šlechtické rodiny, ale také známý šlechtický rod pánů z　Deblina se psal v　letech 1263 – 1292 i “ de Dubna, podle hradu, který stával u Dolních Dubňan v　trati zvané Hradisko. Obyvatelé Dubňan pak byli zváni Dubňané. K　rozlišení našich obcí na Horní a Dolní Dubňany došlo až v　roce 1417.

Ještě na začátku 20. století byla živá lidová pověst o založení našich obcí. Praví se v　ní, že když se v　dávné době začal náš kraj osídlovat, stanuli prý na kopečku nad Dolními Dubňany, kde stojí nyní kostel dva bratři. Při pohledu k　západu řekl starší mladšímu: “Ty běž a usídli se u vrchního dubu a já zůstanu u dolního dubu.” Tak měl vzniknout název založených obcí Vrchní Dubňany, jak naše obec nazývala až do roku 1496, a Dolní Dubňany.

Pověst o založení Dubňan byla jistě také jedním z　důvodů pro pořízení obecní pečetě v　roce 1890 ( i když tato symbolika byla známa i dříve), kde je znázorněn uprostřed pole dub se kříženými sekerami.

Že naše obce mají název od dubu, je nesporné. I kdyby existence hradu Dubno byla zpochybněna, znamená dubno také “vrch posetý duby” což by nebylo neobvyklé, neboť naše krajina má dodnes rozlehlé dubové lokality.