Brusova hospoda - Mohelnice (restaurace) [1062]

Hospoda - ryze moravská hospoda zasvěcené Antonínu Brusovi se nachází ve starém mlýně z roku 1275. Interiér představuje rekonstrukci hospody z počátku minulého století.
Historie budovy
Brusova hospoda se nachází ve starobylém a historicky zachovalém domě v Mohelnici na rohu Třebovské a Sadové ulice. Tento dům dříve náležel ke mlýnu a sloužil, mimo jiné, jako ubytovací prostory mlýna a přilehlé pily. Mlýn se nazýval Vaškův, dříve také Horní nebo Vrchní - německy Obere Műhle. Byl to jeden ze starších mlýnů v mohelnické oblasti a stál na stejném místě sedm století. První písemná zmínka o něm pochází již z roku 1275. Mlýn se vyskytuje i na nejstarších vedutách zobrazující Mohelnici. Jeho bohatá historie je podrobně dokumentována v městských knihovnách. V roce 1976 byl objekt vlastního mlýna bohužel zbořen, zatímco obytný dům zůstal ušetřen. Před rokem 1990 získala dnešní podobu Brusovy hospody Rodinná farma Vojtížek v.o.s., která záhy započala s nákladnou renovací exteriéru a interiéru. V září roku 1998 Brusova hospoda přivítala první hosty. Zařízení Brusovy hospody představuje volnou rekonstrukci hospody z počátku našeho století. Nejedná se však o napodobení žádné konkrétní hospody ani o muzejní expozici, takže určité kompromisy byly učiněny s ohledem na stávající předpisy a pohodlí hostů. Výzdoba je zaměřena především na historii města Mohelnice a její slavné rodáky. Fotografie staré Mohelnice byly získány díky spolupráci a pochopení četných soukromých sběratelů z Mohelnice, Olomouce a Prahy. Historické otázky byly pravidelně konzultovány v místním muzeu. Převážná část nábytku je autentická a mnohé předměty včetně lavic, věšáků a židlí byly objeveny ve starých hospodách v okolí Mohelnice. Olejomalby vytvořil pro Brusovu hospodu Richard Štipl z Mohelnice, jehož práce již byly vystaveny v Olomouci, Kroměříži a v Praze, v Haagu, v Torontě, v Montréalu a v jiných městech. Otevření Brusovy hospody předcházelo mnoho plánování a náročné práce. Nejlepší odměnou za veškerou námahu nám bude Vaše dobrá nálada a dokonalá spokojenost.
Pojednání o názvu
Brusova hospoda odvozuje svůj název od nejslavnějšího mohelnického rodáka Antonína Bruse, který se narodil v Mohelnici 13. února 1518. Během několika let po ukončení studií a vysvěcení na kněze dosáhl Brus nejvyšších poct a uznání v naší zemi i v zahraničí. Svoji kariéru zahájil jako kazatel u vojenských oddílů bojujících proti Turkům. Pro práci polního kazatele byl neobyčejně dobře vybaven - hovořil pěti jazyky, získal značné vzdělání a výřečnost a oplýval velkou tělesnou silou a energií. Za zásluhy v poli jej císař Ferdinand I. jmenoval nejvyšším polním kazatelem císařské armády. Brus se pak postupně sblížil s císařem a stal se jeho zpovědníkem. V roce 1552 byl Antonín Brus v Praze zvolen velmistrem řádu křížovníků s červenou hvězdou, v roce 1558 se stal biskupem vídeňským a o tři roky později zasedl dokonce na stolec arcibiskupství pražského. V této funkci se zasloužil o smír mezi katolíky a utrakvisty, zúčastnil se tridentského koncilu kde se důrazně a obratně zastával přijímání kalicha a nebál se ani plamenných projevů generála tovaryšstva Ježíšova. Papež pak posléze povolil přijímaní "pod obojí" pro celou českou církevní provincií, na čemž měl Brus veliký podíl. Antonín Brus coby arcibiskup pražský korunoval Čechům dva krále - Maxmiliána II. (roku 1562) a Rudolfa II. (roku 1575). Přes svoji závratnou kariéru nikdy nezapomínal na své rodné město. Vlastním nákladem zahájil stavbu kostela sv. Stanislava a vyplatil město z tíživých dlužních povinností. Na jeho přímluvu navštívil Mohelnici i císař Maxmilián a povolil městu vybírat mýtné u přechodu přes řeku Moravu (dodnes tomuto místu říkáme "Na métě"). Antonín a jeho v Mohelnici žijící bratr Jakub byli císařem povýšeni do šlechtického stavu a získali tak vladyctví, erb s vyobrazením beránka a přídomek "z Mohelnice". Kamenný erb Brusů se dochoval do současnosti a je uložen v mohelnickém muzeu. Brusův náhrobek s uměleckým provedeným reliéfem znázorňující jeho postavu a podobu se nachází v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Jeho busta byla umístěna i v slavném chrámu svatého Štěpána ve Vídni. Přestože Brus ovládal pět jazyků, používal ke korespondenci s rodným městem zásadně jazyk český a je o něm známo, že ve svých projevech nejednou vystoupil na jeho obranu. Spisovatel a znalec českých dějin 16. století Zikmund Winter ve své knize Život církevní v Čechách roku 1895 uvádí: "Brus byl na tu dobu nejlepší arcibiskup, jehož mohla česká země si vybrati. Muž vysoce vzdělaný a proto trpělivý k jinověrcům." Brusovým nástupcem ve funkci arcibiskupa pražského i velmistra řádu křížovníků se stal další slavný mohelnický rodák Martin Medek.

Nabídka

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie