Kadaň (hrad) [1549]

Přidat akci

Aktuální místní akce:

Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.

Kadaňský hrad patří k charakteristickým stavbám tohoto města. Kvůli jeho poloze na pevné skále nad Ohří němečtí obyvatelé města pyšně říkali, že v Kadani stojí "Schloss ohne Grund" neboli hrad bez základů. Kdyby věděli, že se tento hrad stane v poslední čtvrtině dvacátého století předmětem rozsáhlé diskuse odborníků, byli by patrně ještě pyšnější. Hrad byl založen -- a to jako královský -- patrně v době vlády Přemysla Otakara II. Jeho purkrabím byl Albert ze Žeberka, doložený písemnými prameny v letech 1267 a 1292. V červnu 1287 hostily hradní komnaty krále Václava II., který přijel do Kadaně, aby zde přivítal svou manželku Gutu, dceru římského krále Rudolfa Habsburského. Archeologický průzkum, prováděný v letech 1974 až 1975, zjistil, že hrad byl postaven jako čtvercový se čtyřmi věžemi v nárožích. Tato podoba připomíná kastely, které nechal na Sicílii a v jižní Itálii stavět v první polovině třináctého století významný římský císař Friedrich II. To přivedlo historika umění Jiřího Kuthana na myšlenku, že tento typ hradů nechal stavět i Přemysl Otakar II. jako jeden z projevů své panovnické ideologie, když usiloval o trůn římského krále. Tento názor odmítl Tomáš Durdík, archeolog specializující se na středověké hrady. Kadaňský hrad je podle něj takzvaným "kastelem středoevropského typu". Pod tímto odborným názvem se skrývá označení pro čtverhranný hrad s nárožními věžemi postavený v městské zástavbě. Hlavní příčinu pravidelného půdorysu pak Durdík shledává v prosté nutnosti přizpůsobit půdorys hradu pravoúhlým plochám městských parcel a bloků měšťanských domů, kdy hrad tvořil součást města a jejich obranné funkce se vzájemně doplňovaly. Podobné městské hrady stály i v Písku, Litoměřicích, Domažlicích, Chrudimi a Horšovském Týně; nejzachovalejší je však ten kadaňský. Durdíkovu koncepci středoevropských kastelů zpochybnil historik Vladislav Razím. V případě Kadaně namítl, že hrad mohl v době svého vzniku ležet mimo území vznikající Kadaně a že původně netvořil ani součást městského opevnění. Durdíkova názoru se naopak nepřímo zastal archeolog Tomáš Velímský, když upozornil na to, že majiteli Kadaně i hradu byli čeští panovníci a městské hradby se stavěly postupně a řadu let. Proto lze podle něj předpokládat vzájemnou koordinaci při stavbě hradu a města. Pokud někdo očekává, že tato diskuse skončila nějakým jednoznačným závěrem, bude zklamán. Tomáš Durdík shrnul své poznatky o hradech kastelového typu ve střední Evropě do knihy, která se dočkala již dvojího vydání; a Vladislav Razím v jednom svém diskusním příspěvku napsal: "...bude nejlépe ponechat každému, kdo se alespoň základním způsobem orientuje v dané problematice, aby sám posoudil, zda dispozice kadaňského hradu má s půdorysem přilehlého města jasnou přímou genetickou souvislost, nebo zda skutečnost může být také jiná.